Jemná náruč tmy

Většina dětí se bála tmy. Viděly v ní monstra a bubáky a pokaždé chtěly mít pootevřené dveře či malé světlo, aby je ty potvory nesežraly.
Ale Jakub byl jiný. Ne, že by snad tmu vyloženě vyhledával. On se bál světel. Třásl se, když kolem zářili neóny obchodů. Když někdo náhle rozsvítil, hlasitě se rozplakal. Paní vychovatelky v dětském domově nevěděly, co s tím. Chlapec se skoro pořád schovával pod deku.
Jednou se ho na to zeptaly.
"Proč se tolik bojíš světel, Jakoubku?"
"Protože když tenkrát tolik blikala světla, maminka umřela."
V lékařských záznamech stálo, že chlapcova matka zemřela při autonehodě.