Fans and Fascinations

"'Škovy voči, to je bordel," zhodnotila Miss Clearance stav vstupní haly a zcela přitom pozbyla dekorum.
"Co to má znamenat?" ušklíbla se a špičkou boty si dělala cestičku pro další krok.
"No jo, to víš, Lizzy s dětmi odjela, Darcy tu zůstal sám... tak je slaměnej vdovec. Doslova."
"Lizzy odjela a Darcy tu zůstal? Co?"
"Jo, má přijet Georgiana, čeká na ni."
"Má přijet Georgiana a Lizzy odjela? Co se to děje? Apokalypsa se blíží?"
Počasí dalo slečně Gwendylon zapravdu. Horký vítr vehnal otevřenými dvěřmi do haly další chuchvalce posekané trávy.
"Kánon, nepátrej. A pojďme ho najít a zcivilizovat."
"Cooo?"

Mansfield Park i Portsmouth nechal Henry daleko za sebou. Stejně byl vždy člověkem velkoměsta.
Od příjezdu neztratil jediný den, jediný večer. Dostal se na každý večírek, na všech plesech měl známé.
Dámy byly zábavné. Co mu bude nazítří po jejich zklamání.
Bavil se, jenže ne dost. Dámy, alespoň většinou, měly zábrany.
Dnes však cítil, že si nemohl vybrat lépe. Půvabná Miss Jasper jako by žádné hranice neměla. Získával najednou dojem, že snad on sám může mít ve flirtu soupeře... a že jím může být žena.
Dokud se náhle čelně nesetkal s jejím vějířem.
Miss Burnwood se v koutě královsky bavila.

Mrs Lice Ottercat si hověla na pohovce pod oknem a spokojeně se usmívala. Přítomnost Miss Burnwood jí dělala vyloženě dobře a stejně tak ona sama byla balzámem na duši své přítelkyni.
Do salonu tiše vstoupil George a krátce se uklonil.
"Madam, přišel vám balíček," oznámil stroze a pokynul nosiči skrytému za dveřmi.
Dřevěná bedýnka stála v mžiku na intarzovaném stolku.
"Mohu?" otázala se Susan a přistoupila k zásilce.
Mrs Lice přikývla.
"Molly Gibson nám posílá z Afriky další vzorky," listovala Susan delším dopisem.
"A Miss Clearance upozorňuje, že jsou to masožravky."
Druhá dáma se protáhla.
"Pokud jim nemusím vařit guláš..."

"Johne?"
Sluha a lokaj v jednom vzhlédl od novin a pozvedl obočí.
"Slyšíš to?" zeptala se poněkud nesmyslně Bessy.
Série ostrých dřevěných ran otřásaly celým domem a sklepávaly z lustrů zapomenutý prach.
"Jistě, že slyším. Ale ty bys asi chtěla vědět, co to způsobuje, ne?" nenechal se John vyvést z klidu.
"Totiž... ano. Nejprv mě napadlo, že to zní jak cepy na mlatu a že se sem snad paní zase pokusila propašovat nějaký vynález. Ale proč by mlátila v pracovně?"
Bessy cestou ke dveřím předvedla úctyhodnou schopnost dedukce.
Na pohled na božsky pracující tkalcovský stav ji však nemohlo připravit nic.

Emma pečlivě upravila tatínkovi šál za krkem než se způsobně usadila.
Zvonek zacinkal.
Lucy vešla s podnosem, John přivezl vozík. Postní večeře byla skromná, přesto vybraná. Na zdraví Mr Woodhouse bylo třeba dbát.
Starý pán opatrně nadzvedl poklop. Polévky tak na prst, tak to má být. Ale...
"Mrkev, my dearest Emma? Kdepak jsme v únoru sehnali mrkev?" podivoval se se značným podezřením v hlase.
"Není mi to úplně jasné, tatínku. Ale Lucy říkala, že ráno viděla v Highbury kočár, jaký má slečna Burnwoodová. A u dveří se nám objevil košík se zeleninou a s podivným vzkazem: v Bille měli slevu."

"Podívej, jak se ohlíží. Myslíš, že o nás ví?"
Miss Lawrence se snažila tvářit se nenápadně. Přes krajku vějíře pohlédla naznačeným směrem. Plukovník Brandon náhle zaujatě sledoval tapety.
"Chmmm...," rozhlédla se sálem.
"A tamhle," pokynula Miss Ryegrass vějířem, "pan Knightley a pan Tilney. Šeptají si. Určitě je jim to jasné."
Na první pohled bylo vše v pořádku. Na druhý už méně. Společnost se zřetelně dělila na dvě části.
"Zdá se mi, drahá Elizo, že to vědí. Straní se nás. Nevím, kdo to rozhlásil, ale už jsou si vědomi toho, že oni jsou literární... a my ne. My je máme přečtené."

Lehce unavená Mary dosedla vedle Miss Burnwood. Očekávaná reakce se evidentně nedostavila včas. Mary okatě vzdychla a zamávala vějířem.
"Copak vás trápí, madam?"
"Tolik mě to unavuje," nenápadně se poplácala v místech, kde se daly tušit počínající špíčky.
"Přitom si zas tolik nedopřávám," dodala ublíženě.
Susan měla dojem, že Mary vlastně ani nepotřebuje v rozhovoru druhou stranu.
"Vy máte tolik štíhlých přátel, slečno! Prozraďte mi, znají nějakou šikovnou dietu?"
Susan taková idea vesele překvapila.
"Koho máte na mysli?"
"No jen se podívejte - Mrs Meadows, Mrs Sigismond-Smith, Mr Drabble..."
"Tak to vám zaručuji, ti mohou pozřít na co připadnou. A nic."

Ospalé odpoledne na Donwellu dále plynulo v duchu myšlenek na sofistikované manipulace místní realitou.
"Mohly bychom se podívat na Kellynch. Jestli se Frederick vrátil z války v pořádku a tak...," nadhodila Susan.
"Nuda. Navíc je zcela v pořádku. Četla jsem to včera v novinách," zavrčela Miss Clearance a dolila si sklenku silné citronády.
"Škoda. Třeba bych ho přesvědčila, aby si se mnou zatančil."
"Chceš snad Anne rozplakat? Najdi si jinýho gentlemana."
"Mhmmm..."
"Kromě toho, měly bychom spíš zajet do Hunsfordu. Chceme snad, aby Collinsovi měli potomky? Víš, jací by s tou genetickou výbavou byli?"
"Malí a oškliví?"
"Pragmatický a užvanění!"

Na okrajích jejich talířků spočívaly decentně odložené plátky rajčat. Sedlina v šálcích zcela nepozorovaně a zcela náhodou tvořila stejné obrazce.
Skryté sourozenectví by do nich od pohledu nikdo neřekl. Pečlivě upravená menší žena v turbanu byla spořádanou manželkou jedné z nejpůvabnějších dam v sále. Ta vyšší, mírně roztěkaná slečna s věncem složitého účesu měla za sebou řadu nevyplněných nadějí korunovanou dvěma neúspěšnými zasnoubeními a právě překračovala hranici staropanenství. Živě se bavily.
Kolem elegantně prosvištěla růžová šmouha.
"Harriet? Zlatíčko, poběž, musím tě někomu představit..."
"Blbá Emma...," uhodily se obě přihlížející do čela vyšívanými kabelkami. Dvojí temné zadunění prozradilo jejich historicko-literární obsah.

Fascinující módní vlna zasáhla Londýn i venkov. Drobné kožešinky na rameno, včetně tlamiček řádně vypreparované. Lišky, kuny, norci se zubili na ctěnou společnost.
Miss Ryegrass z toho bylo maličko šoufl. Ani v Hertfordshiru se před tímto chlupatým peklem neukryla.
Pan Bennet běsnil. Z knihovny zmizela letitá vycpanina. To Kitty. Pro všeobecný nedostatek nepohrdla vybledlou nutrií. Pokoušela se dodat ubohému zvířátku šmrnc.
Zmizelé afrikány si se smradem z kuchyně nikdo nespojoval, dokud Kitty nevykráčela s jasně oranžovou obludou na rameni.
"Naše návštěva ti, dceruško, doporučuje nákup doplňků v železářství. Prý možná založíš trend zcela nový a vizionářský," poznamenal otřesený otec suše.