Staré řecké báje a pověsti

Vyhublý, špinavý, a zubožený stařec rozhodně nevypadal důvěryhodně, a Iásón se docela zdráhal mu pomoci, ale na Asklépiovu přímluvu (podpořenou delším proslovem o pomoci potřebným) nakonec svolil. Vůně jídla nestvůry přilákala okamžitě, ale stejně rychle je zahnaly i šípy a oštěpy.

Fíneus, který mezi sousty všem blahořečil, se nakonec rozpovídal. Poté, co zahanbeně přiznal skutečnou příčinu svého stavu, měl Iásón sto chutí odplout, ale věštec svatosvatě sliboval, že se polepšil.

Na rozloučenou jim dal několik rad ohledně další cesty.

***

Když se přiblížili ke skalám, vlasy jim vstávaly hrůzou, ale holubici vypustili.

Iásón jen mlčky doufal, že Fíneus tentokrát radil dobře.

Bohyně proslulá milostnými úlety si očividně neváhá dopřát i jiná sladká potěšení.
Často ji můžete potkat v její oblíbené kavárně, kde je schopná utratit půl Midasova paláce. Brzo jí nejspíš začneme říkat „Kypřanka“ z jiného důvodu.
S takovou slabostí pro zmrzlinu si nebude moc dovolit vystavovat své libové tělíčko v šortkách a bikinách.
Její známí navíc tvrdí, že není přírodní –

Je tady zas! Přímo před mým domem! Už potřetí tenhle měsíc! To nemůže být náhoda! Čtenáři, do háje s bohyněmi! Tohle je skutečná nadpozemská krása.
V příštím článku se těšte na mou ódu na ten nejúžasnější popelářský vůz na světě!

Přinášíme exkluzivní zprávy o nových skutečnostech v Messinské úžině!

Po dlouhá léta se všichni obávali zbytečně. Jak se podařilo vypátrat, skutečným nebezpečím je jen a pouze Skylla, podlá mnohohlavá stvůra sídlící ve větší jeskyni, a prokazatelně lidožravá.

Naproti tomu, Charybdis je jen mírumilovný tvor. V dějinách jsou zaznamenány pouze dva případy setkání, a v obou případech nedošlo ze strany Charybdis k žádné újmě na životech ani na zdraví. Navíc je zdokumentováno, že její mořský vír, kterým čistí místní vody (což je samo o sobě záslužná činnost), tvoří pouze třikrát denně. Mimo tuto provozní dobu je tedy Messinská úžina naprosto bezpečná.

Předepsaný čas smutku skončil nejveseleji, jak mohl. Celá Písa byla zasypaná květinami, a šťastná nevěsta zářila po boku svého manžela a následníka trůnu.

O několik dní později našel král lístek se vzkazem. Neznámý ho žádal o tajnou schůzku na skále nad hradem.

***

Minula půlnoc, a král se štrachal po zaprášené cestě na vrchol, přímo nad moře. Tajemný neznámý už na něj čekal.

"Kdo jsi?" zeptal se opatrně král. "Co mi chceš?"

"Nepoznáváš mne?" odhalil neznámý tvář.

"Myrtilos?" vydechl král.

"Správně. Snad sis nemyslel, žes Hyppodameiu získal tak levně. Moje cena bude vyšší, mnohem vyšší."

Král shlédl dolů.

Skála byla vysoká.

„Se satyrama jsem skončila,“ zamumlala nymfa, ruce vzdorně založené na prsou.
„Zas na tebe nějakej kozel zkoušel ten trik se stromem?“ zeptala se druhá chápavě.
„Mhm…“
„To je prostě náš úděl, snášet je.“
„Třeba nejsou všichni stejní,“ namítla nymfa nadějně. Druhá se ušklíbla.
„Myslíš někoho konkrétního?“
„Echo říkala, že se na mě ptal Apollón,“ řekla nevinně a namotala si na prst pramínek vlasů.
Druhá nymfa se zarazila. „Počkej, Dafne, to není dobrej nápad. Apollón-“
„A proč by ne? Je to přece bůh!“
„No to sice je, ale my jsme v Řecku, drahá,“ odvětil Thetis suše. „Tady je to samej idiot.“

„Ta nymfa mě prostě nechala!“ vyprávěl překvapeně faun. „To je třetí jenom tenhle tejden!“
„Nymfy poslední dobou nemají žádnej vkus,“ přisvědčil satyr. „To je samý ‚Znáš se s Apollónem?‘, ‚Zahraješ mi na syrinx?‘, ‚Když jsi říkal, že jsi úplný zvíře, představovala jsem si to jinak…‘“
„Přesně.“
„Počkej,“ zarazil se satyr. „Nezkoušel jsi na ni zase ten starej trik s převtělením se do stromu, že ne?“
„No, je to přece klasika…“ uhnul faun pohledem.
„To je samý ‚mrk mrk‘, nenápadnost jak smrk v zahradě Hesperidek, a čekáš, že na to sbalíš nymfu?“ satyr složil hlavu do dlaní. „Ty seš ale kozel…“

Jasná noc. Obloha plná hvězd. Ticho tu není, z hodovní síně až sem proniká přiopilý halas.

Nabídka, co se nedá odmítnout? Taková opovážlivost!

Mihotavý plamen svíčky ozařuje osnovu. Na větvi u osvětleného okna se neslyšně usadila sova.

Je to prý má povinnost! Povinnost k zemi a k lidu. Vybrat si! Jako vybrat na setbu ty nejkrásnější plevy? Jako zvolit si, ze které amfory octa naplnit pohár?

Malý háček hbitě koná svou práci. Nitku po nitce, celodenní práce pomalu mizí v chladivé náruči noci.

Prý ženský úděl! No, však uvidí, co dokáže žena!

Sova jasným zrakem pohlédne na tkadlenu. Téměř laskavě.

Nakonec se Iásón nechal přesvědčit. Výprava to bude nebezpečná, a bude lepší vědět, do čeho jdou.

Po zaplacení nehorázné sumy ho zavedli přímo do jeskyně. Přítomný kněz si připravil tabulku.

V chuchvalcích mlhy bylo lze tušit rozcuchanou postavu. Kněz položil otázku a čekal. Po chvíli se z hustých výparů ozvala odpověď.

Smrk ztepilý, a na něm rouno zlaté! A drak, co nespí. Ani nemrkne! Ale bude. Erós ti pomůže. Hehehe, až drak mrk mrk, ty sáhni v smrk. Rouno bude tvé.

Iásón se vyděšeně obrátil na kněze, který si ho změřil s výrazem dokonalého profesionála.

"Copak to není naprosto zřejmé?"

Afrodita si povzdechne: "Kdy už ta hloupá válka skončí? Od začátku jsme neměli ani jeden večírek..."
"Ráda bych ti připomněla, milá nejkrásnější, že tahle válka začala především kvůli tobě!" rýpne si Athéna.
"Hlavně je to zábavnější než večírky!" zapojí se do rozhovoru veselý Poseidon. "Včera jsem vyhrál sázku nad Diem!"
"Já sice proti spravedlivé válce nic nemám," Athéna se významně podívá na Afroditu, "ale co kdybych Řekům poradila takovou malou lest..."

***

"Ano! To chci rozhodně vidět!"
"No já nevím, myslíte, že jsou Trójané vážně tak hloupí?"
"Jsou to Trójané!"
"Pravda. Ale stejně ještě chvíli počkej, dvouletá válka, co to je..."

Pro Hébé byla práce náplní života. Všechno načasovat, vyměřit, rozdělit, a naservírovat, aby měl každý stejnou porci. Nikdy se s váhami neodchýlila ani o dvanáctinu vlasu!

Teď ale byla vzteky bez sebe. Pracovala tu celý život, a jak se jí odvděčili? Jeden den se ten chlípník Zeus zakouká do toho hezounka, a druhý den ho prohlásí číšníkem?!

Hébé rozzlobeně odcházela z kuchyně, když její zrak padl na sklenky z úzkým hrdlem, plné hustého nektaru. Vedle nich ležela ozdobná krabička plná slámek. Hébé se ošklivě usmála.

Jestli máte chuť, budete si muset pořídit sosáky, pomyslela si, když slámky dohořívaly v krbu.