Staré řecké báje a pověsti

Hergot já bych jedla. Ten pastýř včera byl vychrtlý, maso žádné, ostatně v hlavě toho taky moc neměl.

Není to dlouho, co ke mně chodily tucty zvědavců, jeden hezčí než druhý, to byla, panečku, strava! Všichni mladí, zdraví, radost pohledět (a po kratší konverzaci i pojíst). Ale teď? Za poslední týden jen ten pastýř. Jestli to takhle půjde dál, nakonec abych se pásla...

A upřímně, ta konverzace je taky jednotvárná. Mluvím já, oni vyjeveně mlčí. A pak mlčím i já, protože... protože při jídle se nemluví.

Možná by to chtělo jinou hádanku... muahaha, co třeba "Proč bych tě neměla sežrat?"

Jestli to byl oharek od ohně neopatrných pastýřů, to už dnes nikdo neví. Jisté bylo jen to, že nádherný les na úbočích Ídy zachvátil strašlivý požár. Prastaré stromy se jeden po druhém řítily k zemi, a černý kouř by byl málem vidět až z Olympu, kdyby byla Dióné neseslala hustý a vytrvalý déšť.

Smutně bylo všem, co se pomalu a váhavě vraceli do lesa změněného k nepoznání, ale nejsmutnější byli muži a ženy z prstů Rhei zrození, jimž byl les domovem.

Ale právě oni tehdy ve spálených zbytcích lesa objevili rozteklé loužičky podivného kovu, mnohem tvrdšího než ten nejlepší bronz.

Na větvi vzrostlého dubu seděla sova. Nakláněla hlavu, jak to jen sovy dovedou, a rozhlížela se zaujatě po okolí.

Byl to zajímavý pohled. Všude okolo nedotčená příroda, lesy se zvěří, řeky plné ryb... ale tady jako by někdo schválně nechal hromádku hlíny.

Sova nečekala dlouho, dotyčný se brzy objevil s měchem vody. Pohlédl na sovu a pousmál se.

"Vítám tě." pozdravil.

Sova se trochu načepýřila – a zmizela. Místo ní tu stála žena jiskrných zraků, s přilbicí na hlavě. Muž se znovu pousmál.

"Asi už víš, na co tu hlínu mám, Jasnooká."

"Vím Prométhee, proto jsem tu. Budeš potřebovat mou pomoc."

Ve směr půlnoční se dívej, kde v mlhách časů příštích jméno věštkyně se zjeví, jinými bohy obdařené.

Vše začne věštcem velikým, co u bran města svého hady zardoušen.

Pak s hrdinou se vydej, na kouzelné lodi na východ, za zlatou září.

Spatříš tam ženu překrásnou, lyrnésského krále dceru, co milenkou byla největšího z reků.

Vzhlédni, a vysoko nad ní múzu "nebešťanku" zříš, s kružidlem v ruce, a spolu s ní lstivého krále korintského, jehož v Podsvětí za pýchu věčný balvan tíží.

Nakonec poslední ti oreáda zbývá, co z trestu vlastní hlas ztratila, milujíc pyšného mladíka, co měl jen sebe rád.

Smutno bylo po celé zemi, ptáci zpěvavě naříkali, zvířata žalostně kvílela. I stromy shazovaly své listí. V řekách stoupla voda ze všech slz, prolitých nad krvavou smrtí největšího z pěvců.

Kruté, zdivočelé ženy neunikly trestu: bůh Dionýsos se rozlítil spravedlivým hněvem, a všechny lítice proměnil v stromy.

Ale nic na světě nemohlo napravit ten ohavný čin...

***

Netruchlete však, neboť písně Orfeovy neutichnou. Jeho stín letí do Podsvětí, které už jednou prošel, a míří přímo k Elysiu. Zde, na kvetoucích nivách, se shledá s Eurydiké a sevře ji konečně v náručí. A jeho písně budou znít dál, celým Podsvětím, už napořád.

Společnost Sueh Temorp jistě všichni dobře znáte.
Nejprve jsme bojovali proti plýtvání potravinami, především živočišnými výrobky. Určitě si vzpomínáte na náš populární slogan: "Palte kosti a tuk, ne maso!"
Poté jsme se naplno pustili do energetických dodávek široké veřejnosti.

Nyní jsme se rozhodli rozšířit naše pole působnosti o marketingové služby. Jako první vám přinášíme nabídku reklamní plochy pro ukázku vašich chirurgických dovedností.

Nabízíme:
* Neopakovatelná příležitost pouze pro vás.
* Smlouva na dvanáct generací.
* Reklamní plocha umístěná na skále v pohoří Kavkaz.
* Bilboard se každý den obnovuju, vhodné tedy i pro výuku a zdokonalování se.
* Nejvhodnější pro extrakci vnitřních orgánů, např. jater.

Mladý muž sedí v sedle koně, zlatou uzdu pevně v rukou, mysl zahalenou do temnící pavučiny pýchy. Kůň uhání, vítr sviští okolo uší.

Nadarmo nejsem vnukem slavného Sisyfa, nejchytřejšího ze smrtelníků! Překonal jsem mnohá příkoří, vyvrátil falešná obvinění.

Kdyby byl mladík všímavější, pocítil by, že je kůň neklidný.

Bohové mi projevili svou přízeň. To já zahubil strašlivou Chiméru. Nejsem jen obyčejný smrtelník. Jsem víc než ostatní.

Nepokojné potřesení hřívou...

Kdo mi může zabránit navštívit palác bohů? Vždyť jsem jejich oblíbenec? Mám na to právo. Zasloužím si to...

"Leť, pegasi, leť! Výš! Až na Olymp!"

***

Oblohu proťalo zaržání. Vzdorné a odmítavé.

Apollón zuřil. Jako bůh byl vševědoucí, ale i kdyby nebyl, bylo to na první pohled zřejmé. Ale ať vyhrožoval jak chtěl, ten fracek ležel v kolíbce a tvářil se jako neviňátko.

Nakonec mu došla trpělivost, chlapce popadnul a odnesl ho před samotného Dia.

Teprve před vládcem bohů chlapec přestal zapírat. Apollónovi padala brada, jak se postupně ukazovalo, co všechno chlapec dokázal, a Zeus se naopak čím dál víc usmíval. Chlapci přikázal všechno vrátit, ale rozhodl i o jeho odměně.

"Uděláme z tebe posla bohů, chlapče. Dostaneš rychlé boty, klobouk proti dešti, ale hlavně caduceus, aby tě každý poznal a ctil."

Nenesitelné horko, hlasité bušení kladiva, a v mysli Thetis víří myšlenky...

Chtěla jsem pro něj to nejlepší.

Ostatní říkají, že jeho nit byla vetkána v Osud dřív, než byl zrozen.

Ale není to jejich syn!

Roztřesenou rukou si od boha výhně bere zbroj. Vše se leskne, až oči přecházejí. Héfaistos chtěl něco říct, ale nakonec jen mozolnatými prsty otře Thetis slzu.

***

"Vybral sis sám, synu," podává mu matka zbroj. "Ale poslyš alespoň mé rady. Bojuj s chladnou hlavou, natírej se koprem, a v bitvě nevyhledávej Hektora, neboť v Osudu je psáno, že pokud zemře jeden z vás, zemře i druhý."

ŠOKUJÍCÍ ODHALENÍ Z DELFSKÉ VĚŠTÍRNY!!!!!

Chodíte si pro rady k věštcům? Dejte si pozor!!! Náš zdroj, který má blízký vztah se samotným Apollónem, nám prozradil, že každý smrtelník má povoleny jen TŘI VĚŠTBY ZA ROK! Všechny další věštby budou automaticky NEGATIVNÍ!!!
Pýthia odmítla naší zprávu komentovat, je tedy jasné, že o tom ví a chce si pouze NAMASTIT KAPSU! Dokonce zlevnila její nabídku 5 PLUS 1 VĚŠTBA ZDARMA!!!

Exkluzivní vyjádření udatného Hérakla: "Dvanáct let jsem strávil plněním těch pitomých úkolů! Kdybych věděl, že mám na rok jen tři věštby, nevyplýtval bych si je na zjišťování zájmů dívek a hledání sandálů!"