DMD č. 25. pro 25. 4. 2015. Téma: Vigilantibus iura

- A či si mi tu, Pištík môj?
- No a kde by som mal byť?
- No veď ja len tak, či si sa nevybral ovce hľadať.
- Jáj, starý môj, však sme ich videli dole do dediny odchádzať. To krepie psisko ich niekam viedlo. A ako vidím, už naspak idú. A predseda s nimi. Dobrýho zdravia, predseda. A čože nového nám nesiete?
- Ja vám dám, že čo vám nesiem, ja vám donesiem, kua kua. Už ma vážne neserte. Prečo ovce nedojíte? Ha? A kedy ste ich naposledy strihali? Až do kancelárie mi dnes vliezli a bečali tak, že sa to vydržať nedalo.

„Ehmm... kapitáne?“
„CO CHCETE?“
Prostetnik Vogon Jelc neměl nejlepší náladu. Už od rána se snažil najít rým na slovo krutibrk. Navíc prastará tradice vyžadovala, aby báseň měla přesně sto slov a jemu jich pět přebývalo.
„Oni se odvolali!“
„Kdo? A proti čemu?“
„Pozemšťané, proti stavbě intergalaktické dálnice.“
„JAK JE TO MOŽNÉ?“
„Pořídili si... jak se to... právničku... já to nepřečtu, ale jmenuje se jako nějaká kytka."
Prostetnik se ďábelsky zachechtal.
„Pch... lidská žena. Jistě nepodala stížnost s patřičnými náležitostmi."
„Je ve verších, pane."
„A co škvrk? Použila slovo škvrk?“
„Ano, třikrát!“
„A akustickou konstantu?“
„Také!"
A tak Nifredil zachránila Zemi.

Na cestičce k domovu,
kol pole se vine,
spatřím jednou závoru,
šlak mě tak, tak mine.
Zámek na ní? Jako hele!
Průchod je už zakázán?!
Zírám na to, jako tele,
na cestu jsa odkázán!
Zatracená závora,
kdopak ji tu zrobil,
jsem trošku prudká nátura,
šraňku tam dal asi debil.
Zanedlouho lejstro došlo,
cesta není pro veřejnost,
takhle by to ale nešlo,
omezovat moji volnost.
Rozum velí probrat se,
nelelkuj a radši konej,
na soud milý, obrať se.
nebo bude ouvej.
Slavný soud, už dělá konec,
závoru mi z cesty dal,
Že prý to byl jeden blbec,
myslel, že je generál.

"Ne Bendere, ta je moje. Je poslední v téhle galaxii a ty moc dobře víš, že je mám rád. A vůbec, znal jsem je, když ještě byly živý." Fray rozhořčeně poskakoval kolem svého plechového přítele a snažil se mu vypáčit malinkou plechovku z rukou.
"To jsi až tak starý?" Zeptal se stroze Bender a začal se mu posmívat.
"Jsou prošlé! Podívej, minimální doba spotřeby duben 2001!" Pokusil se ještě Fray.
"A to mě má odradit? Tím lepší budou! A vůbec, taky bys je mohl začít chovat. Co si neuděláš, to nemáš." Řekl Bender a začal z ančoviček vysávat veškerý olej.

"Brý ráno," zavrzala Markéta a přepotácela se kolem bleděmodrých kachlových kamen do koupelny.
Nevylezla, dokud nevypadala jako člověk.
Tereza s Tomášem mezitím stihli zlikvidovat osm rohlíků a sklenici nutelly. Alča si loupala mandarinky a četla včerejší horoskop. Vašek se vrátil z "ranního" běhu nechutně svěží.
"Okay, lidi, je čas popravit tu věc v lednici," zvedla se Tereza.
Za moment stál na stole luxusní dort s lesním ovocem. Za další moment jako by nebyl.
Karel vystrčil ježatou hlavu z ložnice.
"Dort! Hajzlové, vy jste mi nenechali!"
"'Si spal," setřel ho lakonicky Tomáš.
"Vigilantibus iura," doplnila ho s trylkově laškovným klidem Alča.

By day Mithra and I work as private investigators for our own agency. It’s a tiny business, but it keeps us afloat. People lose things all the time, things worth paying a fat check. People get hurt, too. They want justice.
However, sometimes the case is solved yet justice won’t be happening.
By night we are what the media call ‘vigilantes’. Superpowered outlaws that fight crime with crime. Superheroines.
And if someone notices a connection to the agency’s cases?
You’ve got to look clueless. Oh dear, Mr Policeman – we use a computer, do you think it could have been hacked?

Tohle je vskutku divný artušovský mýtus.
Artuš odmete každé smítko z dobré pověsti tajné služby. Téměř magicky se vyzná v technice, což poznáte na vybavení jeho lidí.
Galahad je romantický snob, který, zašpiniv si oblek zbytky Luka Skywalkera, začne zadrhávat.
A Merlin? Bývalý padouch, který má zkušenosti se špionáží. Jako sedmý ze sedmi bratrů si dokáže poradit s jedem i dýkou.
Rytíři kulatého stolu stojí nad zákony, a bděle se starají o ty, kdo si myslí, že mohou totéž. Jenže teď trochu zaspali.
Svých práv na záchranu světa se totiž domáhá jedijský mistr, který rozhodně nemá pod kontrolou své emoce.

Nikdy jsem si nemyslel, že jsem oprávněný k tomu, něco očekávat. Nebo požadovat. Copak jsem hulákající, nepřizpůsobivý člověk, který hodlá vyžadovat něco, co mu nenáleží?
Ano, uznávám, narodil jsem se a mám tedy snad právo žít. Ale život je závažná věc. Nevzniká kvůli němu právo na nadstandardní záležitosti.
Mám právo milovat? Mám právo chtít k sobě někoho připoutat? Mám právo snít, toužit, očekávat, chtít, být milován? Právo patří bdělým. Těm, jejichž život nepřipomíná noční můru. Těm, kteří nevyjeli na vedlejší kolej a nezapomněli, kde je výhybka k normálnímu životu.
Většinu času ani nejsem při smyslech, jak bych mohl žádat víc?

Whatever the little thief says, he broke the contract!
Dís was fuming.
Thorin was fuming much more, of course. He was angry and he had every right to be angry.
It was clearly stated…
The Arkenstone had much bigger value than one fifteenth of the treasure!
It was all about the Arkenstone.
And the thief stole it.
There was nothing about the date of payment (why, all the business was far from concluded)! Nor anything about choosing the manner of payment.
Oh, the burglar got lucky.
He broke the contract…
And still, he was let go.
To live in shame.

Učitelé jsou ve školách také od toho, aby chránili děti. Když ale vidí šikanu v přímém přenosu, ignorují to. A tak si nějaké dítě ublíží, nebo je dokonce života zakomplexované.
Zodpovědnost?
Jím zdravě, cvičím, jsem dobrý člověk. V nejlepších letech mě srazí auto a zemřu.
Žiju a chovám se k druhým jako dobytek. Umřu v klidu ve stáří.
Spravedlnost?
Jsem ženatý, manželku a děti miluju. Jeden večer se opiju, ulítnu s jinou. Rozvod, antidepresiva.
Přítel je cholerický žárlivec, myslí si, že ho podvádím. Začne mě mlátit.
Důvěra? Láska?
Lidé se vulgárně urážejí za módní a hudební styl, názory, orientaci...
Tolerance?