Cesty k sobě

Konec předchozí kapitoly:
George přikývl. „Jo, souhlasím. Sednem si na to večer. Já teď taky musím dolů do obchodu.“
Lenka se natáhla pro tašku s malířskými potřebami. „Takže večer. Já se zatím pustím do opravy tvého portrétu, Frede.“ Pak se ale usmála a zavolala na odcházejícího Rona. „Nemohl bys přivést i Hermionu, pokud bude mít čas? Řekla bych, že nám může být v téhle věci docela užitečná.“

Konec předchozí kapitoly:
„Jo, můj živý bratr nějak ožil, co?“ zubil se Fred.
George se zašklebil „Možná že ožil. Ale teď končí sranda. Někdo tady musí mít rozum. Rone, pojď se mnou do laborky, naliju ti panáka. Nechtěj vědět, co v tom sajrajtu je. Tohle ti řeknem někdy později. I to, proč a odkud ho máme. Zatím ti musí stačit, že se pak můžeš v klidu napít toho ministerského vína.“

Poznámka pro neznalé kánonu: Dvojčata George a (namalovaný) Fred mají mladšího bráchu Rona.

V minulé kapitole Lenka přimalovala do svého obrázku něco, co do něj nepatřilo, ráno byla probuzena Tirou a velmi dobře posnídala. Tentokrát se v souladu se zadáním vracíme v čase, ale jen malý kousek. Přesně do tohoto okamžiku na konci předminulé kapitoly:
Když se za ní zavřely dveře, Molly se pustila do sklízení nádobí. Najednou zůstala zamyšleně stát u Fredova portrétu. „Poslyš, nebylo ti na tom příběhu něco divného?“
„Jenom něco? Slabé slovo, mamko. Divných věcí v něm bylo až až.“

V minulé kapitole se Lenka rozešla s Rolfem Scamanderem. Teď se vracíme do kanceláře nad obchodem George Weasleyho, kde začalo její vyprávění o malování, a dětském kamarádství s bývalým snoubencem a současným ministrem kouzel.

Příběh se pořád příliš nehýbe v čase. Na konci minulé kapitoly začali Lenka s Rolfem obědvat, a teď právě dojedli.

Kapitola bezprostřeně navazuje na minulou, kdy Lenka nemohla usnout. Dopoledne se s ní setkáváme na její verandě před malířským stojanem.

V minulé kapitole Lenka Fredovi a Molly vyprávěla svůj příběh.
Nyní se do onoho příběhu vracíme. Poté, co Lenka koncem prázdnin namalovala Fredův portrét, odjela zase do Bradavic. Čekal ji sedmý ročník. Teď se s ní setkáváme o deset měsíců později, po závěrečných zkouškách, ve chvíli, kdy školu čar a kouzel definitivně opouští.

V této kapitole se potkáme s tajemstvím jednoho mladého muže. Zatím nebude úplně odhalené, ale silně naznačené rozhodně ano. A něco temného na něm rozhodně bude.

V předchozí kapitole Lenka zmiňuje odjezd na malířský kurz. V této se z něj zrovna vrátila.

Dopisový průlet Lenčiným pátým ročníkem.

Doufám, že to, co jsem na konci kapitoly použila (napsaná je od minulého týdne), je slovní hříčka. Pokud ano, splnila jsem zadání velmi levně. :-)

Prostřednictvím Lenčina vyprávění jsme se přesunuli do jejího dětství.
Poznámka pro neznalé kánonu:
Xenofilius Láskorád – kanonický otec Lenky
Reginald Scamander – nekanonický (nicméně někdo takový logicky existovat musel) otec Rolfa Scamandera (zmíněného J. K. Rowlingovou) a syn (zcela kanonického) Mloka Scamandera, velmi slavného autora knihy Magická zvířata a kde je najít.

Když máme hlavní hrdinku malířku, není vsunutí modré barvy žádným problémem. :-)