DMD č. 25. pro 25. 4. 2021. Téma: Cíťa

Obrázek uživatele Tenny

Rozhovor dvou mistrů

Fandom: 
Drabble: 

"Jako jeho otec se chová," zamračil se Yoda. "Tak..."
"Výbušný? Přecitlivělý? Dramatický?" navrhnul duch Obi-Wana Kenobiho.
Yoda se na něj zaškaredil.
"Myslím, že Luke je na tom lépe. Má trochu více emoční inteligence. Možná to má po Padmé... nebo od Owena a Beru. Výchova se nedá zapřít."
"Víru v něj máš, Obi-Wane?"
"Co jiného mi zbývá, než víra? Ale i vy to cítíte, mistře Yodo. V Lukovi je něco víc. Nejenom Síla."
Yoda mlčel.
"Luke vidí vesmír jinak než my. Naše staré způsoby mu nejsou blízké. Jeho city ho mohou zachránit."
"Nebo zatratit ho."
"Nebo zatratit ho, jako jeho otce."

Obrázek uživatele Eillen

Zaslechnutý rozhovor

Drabble: 

Při vaření vody na kávu se v kuchyňce dá zaslechnout cokoliv...

"Nemůžeš tam jít místo mě? Máš už v tom přeci jen praxi," line se zpoza dveří mužský hlas.

"To si říkáš chlap!" směje se dívčí hlas.

"To s tím nemá nic společného!" brání se neznámý muž.

"Nebuď cimprdlich. Prostě jen zaklepeš na dveře, pozdravíš, přiznáš se, že jsi úplný blbec na formuláře, hodíš svůj štěněčí pohled a oni ti tam určitě poradí," odpovídá pobaveně dívka.

"No dobrá. Už jdu na to. Ach jo, to zase bude ostuda," ozývá se tiše mužský hlas a po chvíli následuje klepání na dveře.

Obrázek uživatele gleti

Ochránce světa

Fandom: 
Drabble: 

Vážení, dovolte, abych se představil, jmenuji se Krasavec a jsem nejchytřejší, nejkrásnější a nejstatečnější kocour na světě. Nevím proč, nedovtipní lidští služebníci mi říkají Křivonožko.

Svou současnou služebnou jsem si vybral v obchodě Kouzelný zvěřinec. S přáteli ho údajně navštívila za účelem pořízení sovy, ale když mě spatřila, zamilovala se do mě. Pochopitelně, kdo by mi odolal, když jsem se neohroženě vrhl na hlodavce, co nebyl cítit krysinou. Naneštěstí Nekrysa zdrhla a lidští samečci za ní, ale má vyvolená zůstala. Musel jsem jí ochránit.

Zrzavý sameček však proti mojí přítomnosti protestoval. Citlivka. Co bude dělat, až svět zbavím podezřelé Nekrysy?

Obrázek uživatele Lomeril

Svět obchodu

Úvodní poznámka: 

Dnes se seznámíme s Gabrielovým otcem, Urielem Kalmbachem.

Drabble: 

Slyšel jsem, že Aspell prodal svoji dopravní firmu,“ prohodil Gabriel při odpolední kávě s otcem.
Uriel Kalmbach jen souhlasně zamručel a dál se věnoval svým novinám.
„Také jsem slyšel, že jsi ji koupil ty,“ pokračoval.
„To je pravda, jednalo se o výhodný obchod.“
„Kromě toho prý firmu prodal proto, že mu někdo pohrozil zveřejněním nějakého blíže nespecifikovaného skandálu. Ty o ničem takovém ale nevíš, že ne, otče? Protože to by bylo nemorální.“
Uriel Kalmbach obrátil list, ale na syna se nepodíval.
„Nebuď přecitlivělý, ve velkém obchodu musí občas pojmy jako morálka stranou. Kromě toho, Aspell by neváhal udělat to samé.“

Obrázek uživatele Alexandra

The Not-So-Brotherly-Love

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Když jsem zmeškala včerejšek, tak je to trochu dva v jednom. Romantika. Amber? Amber!

Drabble: 

Sedím opět sám ve svém vězení za hranicí Chaosu a v prstech otáčím cameo s jedinou řasou vsazenou ve středu prstence ze spletených černočerných vlasů.

Přišla mi ho vrátit Dara osobně. Na začátku mého věznění mi ho vlastnoručně vzala. Teď prý „zasluhuji útěchu“. Chm. I v šeru panujícím kolem jsem poznal, že ještě před chvílí plakala. Jsem gentleman, takže jsem to samozřejmě přešel.

To memento jsem nechal vyrobit ve Stínu ne nepodobném Zemi, kde přišly do módy o mnoho staletí dřív. Teď, když se stalo mementem mori, pociťuji zvláštní prázdnotu tam, kde jsem doufal cítit hněv.
„Deirdre,“ hlesnu do ticha.

Závěrečná poznámka: 

Říkala jsem si, že tohle téma z Amberu nepůjde a ten obraz si mě našel tak nějak sám. Představuji si to vytištěné na pomalu vypadávající stránce z toho starého vydání od Classicu.

Brzy budeme doma

Fandom: 
Drabble: 

Zítra zase vyjedou. Vozy jsou opravené, koně nově okovaní, zboží na vozech srovnané. Hynek je spokojený. Ví, že by jej hospodář pochválil, i kdyby našel nějaké nedostatky, ale čest, ke které jej kupec Szymon vychoval, velí mít všechno v pořádku.
Už se těší domů. Na bratry i sestry, babičku Jadwigu. Je vděčný, že jej Szymon s manželkou přijali a nedělali rozdíl mezi ním a vlastními dětmi.
Hynek se usmívá při vzpomínce na chůvu Danutu. Až jej uvidí, zas spustí stavidla slz. Před odjezdem mu dávala nespočet příkazů a varování, ani jim pro neustálé vzlykání nerozuměl. Chůva pláče smutkem i radostí.

Obrázek uživatele Krákal

Já chci domů!

Drabble: 

"Letěl jsem s vámi až sem na poťapaný Egypt a už toho mám dost. Já chci domů! Měl jsem zůstat v chaloupce," křičel naštvaně Krákal jednoho dne.

"Dojil bys nám naši kozu Nostru?" zeptala se Morgavsa.

(POLK!)

"Vždyť to není taková dálka," dělala si z Krákala legraci Morganka.

"No to teda NENÍ!" odpověděl ironicky Krákal.

"Tak vidíš, havrane," odpověděla mu Morganka.

***(Tuhle scénu můžeme přeskočit, protože už je asi všem jasná.)***

"Nebuď takový cíťa, Krákale," řekla nakonec Morgavsa.

"Ale já nejsem cíťa, prostě jsem naštvanej, když si mě lidi pletou s havranem," brečel Krákal.

"Tak přestaň brečet," řekla mu Morganka.

Obrázek uživatele Palečka

Mariňák

Drabble: 

Leželi v zákopu, jeden vedle druhého. Kolem létaly kulky z kulometů a padaly bomby z děl. Nášlapná mina mohla být ukrytá kdekoli a vzduch byl nedýchatelný. Smrdělo tu spálené lidské maso a krev. Japonci útočili vytrvale, jejich uniformy splývaly s porostem a skryté základny v horách nebylo možno bez průzkumu vypátrat.
A průzkum byl jejich úkol, jenže s takovou obranou nepočítali, bylo to děsivé překvapení a mrtvoly padaly jedna za druhou.
Museli se dostat na základnu, kterou nemohli najít, aby mohli poslat souřadnice letectvu, které mělo Japonce vybombardovat.
Leželi v zákopu a oči je pálily.

,,Cíťo, nebul a buď chlap!"

Obrázek uživatele Esti Vera

8 důkazů, že je John Watson absolutně přecitlivělý

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ

Drabble: 

1. Považuje oblečení odložené na zemi za „bordel, ve kterém se nedá žít“
2. Vadí mu hra na housle ve dvě ráno, i když jde o jeho oblíbené skladby
3. Nechápe, že kulky ve stěně jsou vlastně moderní umění
4. Trpí utkvělou představou, že lednice slouží pouze ke skladování jídla
5. Nesouhlasí s tím, že se Rosie snažím všestranně rozvíjet, když jí ukazuji fotky z místa činu
6. Nutí mě koukat na dokumenty o Sluneční soustavě
7. Pořád ještě si myslí, že moje smrt nebyla vtipná
8. Odmítá se mnou spát v jedné posteli jenom kvůli tomu, že mám rýmu

Obrázek uživatele angie77

Pro a proti Nitrozpytu

Úvodní poznámka: 

Navazuje na Podlý trik - http://www.sosaci.net/node/48338

Drabble: 

Hermiona se Severusem společně vpadli do mysli růžové dívky. Chvíli se nic nedělo. Pak Severus zbledl, Hermiona zezelenala a dívka se roztřásla.

„Měli jsme to zkusit po dobrém,“ promluvila nervózně Alison.
„Nebuď cíťa, trocha Nitrozpytu ještě nikoho nezabila,“ odbyl ji Greg.
„Neměl jsi spíš říct, že všichni lžou a Nitrozpyt je jediný způsob, jak z ní dostat pravdu?“ škádlila ho Lisa.

Uplynulo čtvrt hodiny.

„Panáka!“ zaskřehotal Severus.
„Tři panáky,“ upřesnila Hermiona. „Pro ni taky!“

Doktor v roli pozorného hostitele nabídl skotskou preventivně všem.

„Tak spusťte,“ vyzval je.
„Můžeš nejdřív přinést záznamy o téhle planetě, o kterých jsi mluvil?“ poprosila Hermiona.

Obrázek uživatele Patita

Velmi plakala

Fandom: 
Drabble: 

Velmi plakala,
když jeho tvář spatřila,
velmi plakala,
i když se o opak snažila.

Velmi plakala,
když zjistila kdo opravdu je,
velmi plakala,
jako tělo bez duše ve stoje.

Velmi plakala a byla ztracená,
i když on ji to celou dobu tvrdil,
ona věděla, co všechno pro něj znamená,
velmi plakala a on jí to vše potvrdil.

Velmi plakala,
on na ní jen koukal,
ona plakala.
pouhý okamžik tu velkou lásku jako prach rozfoukal.

Ona plakala a nebylo divu,
i on ve svém těle brečel,
ani do očí se nemohla podívat jemu,
vždyť to on byl ten opravdový pán pekel.

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele KattyV

Všechny ženy Karla IV.

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

No... pochybuju, že by šlo o všechny ženy. Na manželskou věrnost jsem se raději neptala. Ale když ono slovo manželky nějak nevyzní.
Tentokrát zase jen slova samotného Karla.

Drabble: 

Blanička… Bylo pro ni těžké, když přijela z francouzského dvora do země v rozvratu. Ona, zhýčkaná princeznička a drsné Čechy. Ale zvládla to. Naučila se česky, starala se o můj lid, když já nebyl přítomen. Má něžná dušinka.
Anna Falcká? Neptej se, to bolí. Příliš krátce jsme spolu byli a příliš nadějí bylo zklamáno. Syn, kterého mi dala, se ani dvou let nedožil.
To Anna Svídnická mi to vynahradila. Její syn je budoucím českým králem. Ale ona sama byla až příliš křehká na tvrdou roli matky.
Poslední je Eliška. Zdatnější než ty před ní. Kéž mi ji Bůh ráčí zachovat.

Závěrečná poznámka: 

Chtěla jsem jako citlivku vyobrazit princezničku Blanku, ale nějak mi z toho jako největší cíťa vyšel Karel. Odmítl se svěřit, kterou ze svých manželek měl nejraději (je gentleman), ale ať to bylo jak bylo, zdá se, že jeho vykalkulovaná manželství fungovala víc než dobře.

Karel IV. byl ženatý čtyřikrát.
S Blankou z Valois ho oženili už v sedmi letech. Ve skutečnosti s ní začal žít v roce 1334 (to oběma bylo sedmnáct), kdy za ním přijela do Prahy. Rozmazlená princeznička (jejím bratrem byl francouzský král Filip VI.) se s českým prostředím sžila nadmíru dobře. Lidé ji milovali, což zvlášť nelibě nesla druhá manželka Jana Lucemburského Beatrix. Karel s ní měl dvě dcery - Markétu a Kateřinu. Zemřela patrně na tuberkulózu v roce 1348.
Již o rok později se Karel oženil s Annou Falckou. Šlo o důmyslný politický tah, který mu z nepřátel udělal přátelé. Tak to dělával často. Měl obrovskou radost, když mu Anna porodila následníka - prince Václava. Ten však bohužel zemřel už ve dvou letech, o rok později, v roce 1353, zemřela i Anna, patrně následkem úrazu po pádu z koně.
A opět následuje brzký sňatek - tentokrát s Annou Svídnickou (Původně ji chtěl oženit se svým synem, když ten zemřel, rozhodl se vzít si mladinkou ženu sám), a opět to Karlovi nese politické zisky. Ale zdá se, že toto manželství bylo i harmonické, Anna byla na svou dobu velmi vzdělaná, bohužel však byla i křehká.
Co však přineslo Karlovi největší radost, bylo, že po první dceři Alžbětě se narodil syn Václav, budoucí český král. Při porodu třetího potomka, v roce 1362, Anna umírá.
Situace se opakuje. Tentokrát si Karel bere Alžbětu (Elišku) Pomořanskou, o celých třicet let mladší. Zda byla opravdu tak silná, jak nám ji ukazuje film Noc na Karlštejně, to nevíme. V každém případě dala Karlovi více dětí než všechny předchozí ženy dohromady (Celkem šest, přestože dva ze synů zemřeli jako děti) a jako jediná Karla přežila.

Pokud správně počítáte, Karlovi u mě na pohovce je něco kolem padesáti. Je snad jasné, že kluka si ve svém věku domů zvát nebudu.

Obrázek uživatele Esti Vera

Ne tak úplně já

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Zcela vážně o vlastní nevážnosti, aneb tohle taky nejsem já.

Drabble: 

Jeden den píše o divokých horách, studených řekách a souznění s přírodou. O vztahu, který trvá, Pravdě, za kterou bojuje, o Lásce, kterou lze oslovit.
Další den o životě na dně, času promarněném u televize, přežívání beze smyslu a výčitkách sužujících mysl.

Chce být upřímná, jen občas trochu přehání - o tom dobrém i o tom zlém.

Možná je prostě přecitlivělá. Možná ráda zveličuje. A možná vyvažuje misky vah.
Ale ta holka za ikonkou nejsem tak úplně já...

O řekách nesním, jsou tam komáři.
Lásku oslovuji, ale ne vždy poslouchám.
Smysl nehledám, ale snažím se ho vkládat.
A depky zaháním čokoládou.

Obrázek uživatele Borch

Když jde do tuhého

Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ!
pozor SPOILERY! k Andělovi v podsvětí. Zase.

Drabble: 

Vztekem, zuřivostí a nadávkami se otřásal nejen celý dům, ale i domy vedlejší.
„Jak si to vlastně vůbec představuje? Měl bych ho chytit a za vlasy dotáhnout zpátky! Do kláštera! Na hrachu by měl klečet!“
Kapitán pokračoval ve výčtu trestů a Matěj mlčel a přikyvoval.
Co měl říkat? Skutečně nebylo od seržanta Jaroše hezké, že se po uzdravení sebral a zmizel. Jenže... Barbarič vlastně seržanta chápal.
„Najdu ho! I kdybych měl jet až do Cařihradu!“
Kapitán vykročil ke dveřím a pak se otočil zpátky na Matěje. Ten si z hrůzou povšiml, že Steinovi ukápla slza.
„Opravdu ti nenapsal, kam jede?“

Obrázek uživatele beneslenka

Zlá žluna

Drabble: 

"Kájo? Máma říkala, že máme najít desky Broučků a odnýst je paní Kloučkový do šestýho pro její dvojčata. Tak jsem je našel a hádej co? Jedna deska chybí! Nevíš o tom náhodou něco?," Adam podezřívavě pozoruje Káju.

Kája provinile sklopí oči "já... já jsem tu desku asi někam schoval..."

"Jak schoval? A proč?," diví se Adam.

"Já nevím, asi jen tak. A vůbec! Jsou to moje desky!," mračí se Kája.

"Brácha! Nekecej a vybal pravdu!," rezolutně požaduje Adam

"Ona tam byla strašně zlá žluna, co chtěla Broučka klofnout...," pípne Kája.

"Ty jseš ťunťa, tak pojď, půjdem hledat," usměje se Adam.

Závěrečná poznámka: 

Těch šest malejch desek Broučků musí znát každej (kdo pamatuje totáč) a neříkejte, že ne! :) Zlá žluna byla, tuším, na druhý straně třetí desky. :))

Obrázek uživatele Lee

Nejsi to, co jíš

Fandom: 
Drabble: 

Nejspíš za to mohli jeho rodiče. Jak jinak vysvětlit, že byl tak úchylně citlivý, že ho každé hlasitěji pronesené slovo uvádělo v úzkost. Vůbec ho nechápali. Ale horší než zraňující slova byli šťastní lidé, ta slepá sluníčka, která si to štrádovala světem a byla tak tupě šťastná, vypravovala historky o všech těch úžasných místech, kde byli, a skvělých lidech, co potkali, a šťastně se zasnívala, když se rozpomínala na svá dětská léta. Nepocítili jeho hlad. Hlad po šťastné minulosti, kterou neměl.
Tak si ji prostě vezmu, řekl si jednou a upsal temné magii svou tvář. A černá kápě mu přirostla.

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Terda

V boji se nehraje na city

Fandom: 
Drabble: 

Sledovala vřavu. Zachytila pohyb mezi opozdilci.
“Tak se na nás přeci jen dostane. Vyhlašte bojový poplach!”
Mezi trupy bitevníků se objevila fregata.
“Jsou dvě!” Zvolal pan Milton z ráhnoví. Pařát strachu sevřel hrdlo.

Mířily ke Skřivánkovi. Příliš daleko pro pomoc. Příliš blízko na útěk. Nezbývalo než postavit se přesile. Manévrovat. Nedostat se do smrtelného objetí.

“Pane!”
Tom pohlédl směrem, kterým ukazoval druhý důstojník. Poznal Skřivánka. Zoufale se snažil získat sebemenší výhodu.
“Neměli bychom…”
“Naše práce je zde!”
Hlas jakoby mu nepatřil. Nemohl opustit své místo. Povinnost rvala přátelství na kusy. Obavy a soucit zemřely v hřmění děl. Skřivánek zůstane sám.

Závěrečná poznámka: 

Zkracování je mor. Kdo jsou "cíťové" je snad zjevné. Ačkoliv v druhém případě je to spíš znegováno.

Obrázek uživatele tif.eret

Služebná

Fandom: 
Drabble: 

„Vy jste služebná paní M.?
„Ano. Byla jsem.“
„Jistě. Proč jste ji zavraždila?“
„To byla nešťastná náhoda!“
„Cože?“
„Byla přecitlivělá. Všechno jí vadilo, všechno! To bylo pořád, udělej tohle znova, nic neumíš…“
„To snad byla vaše práce, pomáhat v domácnosti.“
„Jo, ale jí nebylo nic dost dobré. Prý se nemůže dívat, jak nic nedělám, že ji ze mě jen bolí hlava…“
„Prý jste měla poměr s jejím mužem?“
„Hm. Pán mě uměl ocenit, tak co bych mu nevyhověla. A ona nás jednou přistihla. Začala vřískat, hysterka. Tak jsem po ní skočila. Nemůžu za to, že narazila hlavou na roh stolku!“

Obrázek uživatele wandrika

Tu sa fakt nedá spať

Drabble: 

Na polici pod malým pivničným okienkom driemalo niekoľko kaktusov a sukulentov. Len z jedného kvetináča, kde rástol Lithops, sa ozývalo slabé štrkanie kamienkov.
„Čo sa toľko vrtíš?“ spýtal sa rozospatý Astrophytum.
„Nemôžem spať,“ zahundral Lithops. „Je tu málo svetla! Bez neho nezaspím.“
„Nebuď taká citlivka. Načo ti je na spanie svetlo?!“ divil sa Astrophytum.
„Na fotosyntézu predsa,“ odsekol Lithops. „To by si mal vedieť aj sám.“
„Tak už prestaň fotosyntetizovať a spi!“
Lithops neodpovedal. Chvíľu čakal, kým kaktus vedľa neho nezaspí a potom sa znovu opatrne natiahol za svetlom.
Dostane sa k nemu, aj keby musel úplne vyliezť z kvetináča!

Závěrečná poznámka: 

Mnohé kaktusy dokážu prezimovať aj v tme, lebo pri nižšej teplote sa im takmer úplne zastaví metabolizmus.
Sukulenty často potrebujú svetlo aj v zime. Napríklad Lithops sa pri slabom svetle začne ťahať za svetlom a dokáže doslova vyliezť z hliny. (Bežne býva zahrabaný tak do polovice stonky.)

Neužívané schopnosti

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Podfandom Já a kloni

Chtěla jsem týrat postavu, ale nakonec jsem odolala! Ostatně jsem Pan Hodný. Inspirováno realitou. Přibarveno několika hektolitry.

Drabble: 

Republikovým křižníkem projelo zaúpění. Zarezonovalo i na přídi, ale zdroj byl v malé poradní síni pod můstkem. Mimas a Mossi opatrně nahlédli dovnitř. Generál seděla zhroucená u stolu, holoprojektor zobrazoval jakési bubliny.
„Gwen?“
Od stolu se ozvalo:
„Já nevim, chápeš?“
Gwen rukou rozehnala bubliny. Nahradily je čtverečky s čárkami.
„Nevim! Jak je to možný?“
Mossi postrčil Mimase dopředu.
Velitel Gwen objal a ta mu zabořila obličej do tuniky.
„No, to bude dobré, uvidíš. Nesmíš si to tak brát.“
„Já už ani nevim, proč je síra šestivazná, chápeš?“
Mimas chápal, ale co s tím, když v boji s droidy chemii neužiješ?

Závěrečná poznámka: 

Snad je to v tématu.

Jsem hledala, proč nemůže fungovat hemoglobin na bázi mědi. Tedy měďoglobin. Jsou tu dva problémy. Nejsem si jistá, jak vlastně funguje hemoglobin. Za druhé, ta zatracená měď je vnitřně přechodnej kov a používá d-orbitaly! Moc vysoká magie!

Obrázek uživatele Mary

Domove, domove drahý a jediný

Drabble: 

Nejsem sice žádné cítě, ale tohle bylo moc, ta řasa páchla jako *** (slovo, které se neříká když máte slušné vychování), byla vlhká a navíc mi obarvila mé krásné peří na žluto-maskáčovou barvu. Zbytek noci jsem proto hřadovalo na nižším keři blízko stromu a brzo ráno jsem se vydalo hledat nějakou zátočinku s mělkou a pomalou vodou, abych se mohlo očistit a odsmrdit od té řasy.
Po vykoupání jsem se vydalo dál, až jsem narazilo na perfektní místo, kde bych mohlo bydlet. Malou jeskyňku se studánkou a kouskem hlíny, kde, jak jsem po chvíli zjistilo, je spousta žížal a brouků.
Domov.

Z deníčků

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Tak ještě jednoho, nesoutěžního cíťu.

Nevím, možná 12+ ?

Drabble: 

Její deníček:
Dnes se choval podivně. Skoro jsme nepromluvili, tak jsem zkusila navrhnout jít někam jinam. Neprotestoval, ale přesto pořád mlčel. Když jsem se zeptala, co se děje, řekl jen: "Nic". Ptala jsem se ho, jestli je naštvaný kvůli mně. Ale odpověděl, že to nemá se mnou nic společného.
Když jsme se vrátili domů, cítila jsem, že jsem ho ztratila. Večer k mému překvapení zareagoval na mé něžnosti. Milovali jsme se, avšak stále jsem měla pocit, že je svými myšlenkami jinde. Než jsem usnula, plakala jsem. Můj život nemá žádný smysl.

Jeho deníček:
Sparta sice prohrála, ale byl prima sex.

Obrázek uživatele Skřítě

Když zasadíš dítko a vyroste kvítko

Fandom: 
Drabble: 

Když Vítečka přines čáp, tvrdil všem, že je to chlap,
pak nám předal balíček, z nějž koukal jen malíček.

Prcek spustil řevu škálu, táta hledá v manuálu.
Kdepak se to vypíná??!! Panikařit začíná.

Camprdlík má sice Víťa, jinak je to ale cíťa,
„Mámo dej pryč pavouka, ať na mě tak nekouká.“

„Táto, foukej bebino“, „neřval jsem, dej kokino“,
„není po mém, spouštím pláč“, z citlivky je vyděrač.

Že je tatík taky cíťa, ukecá ho chytrák Víťa,
když rodič vše dovolí, uzda rychle povolí.

Z Vítečka je puberťáček, vyrostl z něj pěkný ptáček,
marné hledat v taháku, rodiče má na háku.

Obrázek uživatele Alešandr_Veliký

Raději si pospíšíme

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

"Myslíš, Gustlíku, že navigátora najdeme v tom Häuschenu ještě živého?" ptal se nedůvěřivě Tomáš.
"Určitě, je na tu svou rybu děsnej cíťa. Solil jí vodu, přebíral korýše od řas, teď určitě půjde pomalu a opatrně, aby moc nešplouchal a ta ryba nedostala mořskou - co to kecám, suchozemskou - nemoc." odpověděl Gustlík, ale pro jistotu přidal plyn. "Takže přijedeme ještě dřív, než ho začnou vyslýchat."
"Stejně by bylo lepší chytit ho, než tam dojde."
"Taky bych ho radši odchytil cestou, než bych dobýval pevnost. Já to ještě nedělal." přizvukoval Jacek. "Máte s tím zkušenosti aspoň vy?... Au! Snad jsem toho tolik neřek!"

Závěrečná poznámka: 

Pokračování příště.
Chybí jeden do počtu

Obrázek uživatele Tom_Peterson

Posměváček

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Dnes budeme vybírat andulkám přibyslavské speciality.
Budou mít vodu ze studánky.
Užijte si drabble.

Drabble: 

"Andulky, tady vám nesu vodu ze studánky," řekl jsem.
"Je velice zdravá a dobrá. Komu nebude chutnat, tak je cíťa."
"Je velmi zdravá," přidala se maminka.
Andulky šly vodu hned vyzkoušet.
...
"Mně nějak nechutná," pípla Bonnie.
"Bonnie je cíťa," poškleboval se Monclík.

"Monclíku, s tímhle přístupem běž do biskupa," řekl Karlík.
Monclík šel ochutnat tu vodu a ozvalo se:
"Fuj, co to je za hnusnej hnus????????!!!".

"Monclíku, když ti to samotnému nechutná, tak neříkej Bonnie, že je cíťa," pípl
Honzík.

"Dospělé andulky, chutná vám ta voda ze studánky?" zeptal jsem se.
"Ano, chutná nám," odpověděly andulky.
"Aspoň že někomu chutná."

Závěrečná poznámka: 

Tady máte drabble. Jsme stále v Přibyslavi, měli jsme odpočinkový den na hotelu.
Co bude zítra, nevím, ale vím, že budou Andulkoviny.
Těší se na vás
Tom Cíťoslon - tedy Peterson :D

Obrázek uživatele winterpool

Týmová práce

Úvodní poznámka: 

Bez nároku na bod

Drabble: 

Sklepení činžáku. Plíseň a shnilé brambory. Mizerná základna, ale bude muset stačit, říkám si. Prozatím.
Přede mnou tři vykukové - můj tým.
“Jména!”
Nejvyšší vstane - a uhodí se do hlavy.
“Dlouhé Bidlo,” vykoktá. “Au.”
“Štětináč. Mám rád krysy,” prozradí druhý. Jedna mu právě láskyplně okusuje ucho. Fuj.
“Bohoušek,” řekne poslední šmudla. Nakrčím nos. Tento chlapec má zásadní problém s hygienou.
S tímhle materiálem proti Rychlým šípům nemůžu.
“Umýt,” řeknu. “Krysy vyhodit. A ty, Bidlo, se přestaň klátit jak zmije v průvanu. Sraz v sedm u kostela.”
Odcházím znechucen. Každý superzáporák nějak začínal - ale co je moc…
Za sebou slyším reptání.
“Cíťa…”

Závěrečná poznámka: 

Trochu zkoumám, jak by to dopadlo, kdyby někdo chtěl stvořit opravdu dobrý tým proti Rychlým šípům, ale musel by pracovat en s materiálem, který má k dispozici. Protože není dobrých hrdinů bez dobrých záporáků - ale přiznejme si, že situace ohledně Bratrstva kočičí pracky je v tomto ohledu poněkud tristní.

PS: Znalci DMD jistě ocení easter egg v podobě narážky na jedno z legendárních zadání.

Obrázek uživatele Jackie Decker

Drtivá síla

Úvodní poznámka: 

Ne nadarmo se říká, že chcete-li někomu pomoci, musíte nejdřív pomoct sami sobě. A XiChen na tom opravdu není příliš dobře.

Drabble: 

Lan XiChen byl bezradný. Ztraceného učedníka sice našli, ale co teď? Zatímco se Li HuiYin zotavoval, chvíle, kdy si budou muset promluvit, se blížila.

Ruce se mu třásly. Necítil se připraven. Před chvílí mu hleděl do očí. Kdyby mohl ještě někdy věřit vlastnímu úsudku, přísahal by, že jeho city jsou upřímné. Jak je měl odmítnout a neublížit? Jak ho měl odvrátit od hloupých nápadů a nelhat?

Měl husí kůži, když si vzpomněl, jak známý mu připadal jeho pohled. Díval se, jak sedí opřený o strom, stejně zhroucený jako zraněný A-Yao v chrámu Guanyin. Dech mu ztěžkl. Cítil se být drcen.

Závěrečná poznámka: 

Lan XiChen byl vždycky citlivý a empatický člověk. Teď když to na něj všechno padá, jak by nemohl být přecitlivělý?

Obrázek uživatele winterpool

Přecitlivělý

Úvodní poznámka: 

Bez nároku na bod

Drabblu tuto věnuju Fufánovi, neb jest o něm.
RIP you asshole of a cat.

Drabble: 

Je krásný jarní den.
Vánek se prohání otevřenými okny.
Vánek.
Průvánek!
Kých! Kruci!

Letní bouřka. Náhle se ochladí (předtím zas bylo moc vedro). Parapet okna skrápí první tlusté kapky.
Změna teploty je příliš prudká.
Oh.
Kých!
KÝCH!

Zima, napadl sníh.
Stopy na balkoně oběhnou krátké kolečko a šup zase zpátky do bytu.
Studí, studí!
KÝCH!!!

Na misce nesprávná značka olivového oleje. Takhle si dezert nepředstavujeme! Zahrabat!
Nesprávná značka steliva. Tam my chodit nebudeme. Jít na protest vedle - pak zahrabat.
Kohoutek málo kape - to se nedá pít. Zahrabat, zamňoukat!

Jo, miláčkové, když už jste si pořídili přecitlivělou kočku, tak se starejte!

Závěrečná poznámka: 

Všechno je to založeno na reálných situacích.

Empatie noci

Fandom: 
Drabble: 

Tvé slzy zpívají.
Tvé ruce křičí.
Jen slova nevydávají ani hlásku.
Věty postrádají význam; pohledy nikdo neposlouchá.
Přitom by se z nich dalo vyčíst celé tvé jsoucno.
A ty se díváš na nebe.
Noční obloha je ti toliko podobná.
Obě zpovzdálí pozorujete svět a cítíte zklamání.
Pláče vám z očí.
Tvá přílišná citlivost neumožňuje plnohodnotné vnímání reality.
Prosím, neztrať se mi v emocích té širé Země.
Buď té lásky a pokus se procitnout.
Alespoň na vteřinku.
Alespoň pro mne.
Nedbáš na prosby; stala ses chladnou k vnějším podnětům.
Kde je ta vřelá empatie minulosti?
Pohlédni opět nahoru; najdi sebe samu.

Obrázek uživatele netopýr budečský

Fujlidi

Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ

Drabble: 

"Lidi mají tělesnou teplotu trošku nižší než plně probuzený netopýr. Ale když se ještě probouzíš a jsi jako rampouch, příjemně hřejí! A nezačne jim být zima, protože jsou opravdu velcí. Ale asi je jim zima, když nejsou oblečení, nemají totiž srst. Někdy nosí na sobě příjemné látky! A jejich ruce krásně hřejou. Umí je stočit a jsi jako u mámy pod křídlem."
"Ale pak na tebe začnou matlat. Fujtajksl."
"Nebuď taková princezna. Na to si zvykneš. Když jsi podrobená po jídle, očistí tě a máš to bez práce."
"Já bych se očistila člověku pod tričkem a nadrobila mu tam."
"Potvoro."

Stránky

-A A +A