DMD č. 25. pro 25. 4. 2021. Téma: Cíťa

Nejsem sice žádné cítě, ale tohle bylo moc, ta řasa páchla jako *** (slovo, které se neříká když máte slušné vychování), byla vlhká a navíc mi obarvila mé krásné peří na žluto-maskáčovou barvu. Zbytek noci jsem proto hřadovalo na nižším keři blízko stromu a brzo ráno jsem se vydalo hledat nějakou zátočinku s mělkou a pomalou vodou, abych se mohlo očistit a odsmrdit od té řasy.
Po vykoupání jsem se vydalo dál, až jsem narazilo na perfektní místo, kde bych mohlo bydlet. Malou jeskyňku se studánkou a kouskem hlíny, kde, jak jsem po chvíli zjistilo, je spousta žížal a brouků.
Domov.

Její deníček:
Dnes se choval podivně. Skoro jsme nepromluvili, tak jsem zkusila navrhnout jít někam jinam. Neprotestoval, ale přesto pořád mlčel. Když jsem se zeptala, co se děje, řekl jen: "Nic". Ptala jsem se ho, jestli je naštvaný kvůli mně. Ale odpověděl, že to nemá se mnou nic společného.
Když jsme se vrátili domů, cítila jsem, že jsem ho ztratila. Večer k mému překvapení zareagoval na mé něžnosti. Milovali jsme se, avšak stále jsem měla pocit, že je svými myšlenkami jinde. Než jsem usnula, plakala jsem. Můj život nemá žádný smysl.

Jeho deníček:
Sparta sice prohrála, ale byl prima sex.

Když Vítečka přines čáp, tvrdil všem, že je to chlap,
pak nám předal balíček, z nějž koukal jen malíček.

Prcek spustil řevu škálu, táta hledá v manuálu.
Kdepak se to vypíná??!! Panikařit začíná.

Camprdlík má sice Víťa, jinak je to ale cíťa,
„Mámo dej pryč pavouka, ať na mě tak nekouká.“

„Táto, foukej bebino“, „neřval jsem, dej kokino“,
„není po mém, spouštím pláč“, z citlivky je vyděrač.

Že je tatík taky cíťa, ukecá ho chytrák Víťa,
když rodič vše dovolí, uzda rychle povolí.

Z Vítečka je puberťáček, vyrostl z něj pěkný ptáček,
marné hledat v taháku, rodiče má na háku.

"Myslíš, Gustlíku, že navigátora najdeme v tom Häuschenu ještě živého?" ptal se nedůvěřivě Tomáš.
"Určitě, je na tu svou rybu děsnej cíťa. Solil jí vodu, přebíral korýše od řas, teď určitě půjde pomalu a opatrně, aby moc nešplouchal a ta ryba nedostala mořskou - co to kecám, suchozemskou - nemoc." odpověděl Gustlík, ale pro jistotu přidal plyn. "Takže přijedeme ještě dřív, než ho začnou vyslýchat."
"Stejně by bylo lepší chytit ho, než tam dojde."
"Taky bych ho radši odchytil cestou, než bych dobýval pevnost. Já to ještě nedělal." přizvukoval Jacek. "Máte s tím zkušenosti aspoň vy?... Au! Snad jsem toho tolik neřek!"

"Andulky, tady vám nesu vodu ze studánky," řekl jsem.
"Je velice zdravá a dobrá. Komu nebude chutnat, tak je cíťa."
"Je velmi zdravá," přidala se maminka.
Andulky šly vodu hned vyzkoušet.
...
"Mně nějak nechutná," pípla Bonnie.
"Bonnie je cíťa," poškleboval se Monclík.

"Monclíku, s tímhle přístupem běž do biskupa," řekl Karlík.
Monclík šel ochutnat tu vodu a ozvalo se:
"Fuj, co to je za hnusnej hnus????????!!!".

"Monclíku, když ti to samotnému nechutná, tak neříkej Bonnie, že je cíťa," pípl
Honzík.

"Dospělé andulky, chutná vám ta voda ze studánky?" zeptal jsem se.
"Ano, chutná nám," odpověděly andulky.
"Aspoň že někomu chutná."

Sklepení činžáku. Plíseň a shnilé brambory. Mizerná základna, ale bude muset stačit, říkám si. Prozatím.
Přede mnou tři vykukové - můj tým.
“Jména!”
Nejvyšší vstane - a uhodí se do hlavy.
“Dlouhé Bidlo,” vykoktá. “Au.”
“Štětináč. Mám rád krysy,” prozradí druhý. Jedna mu právě láskyplně okusuje ucho. Fuj.
“Bohoušek,” řekne poslední šmudla. Nakrčím nos. Tento chlapec má zásadní problém s hygienou.
S tímhle materiálem proti Rychlým šípům nemůžu.
“Umýt,” řeknu. “Krysy vyhodit. A ty, Bidlo, se přestaň klátit jak zmije v průvanu. Sraz v sedm u kostela.”
Odcházím znechucen. Každý superzáporák nějak začínal - ale co je moc…
Za sebou slyším reptání.
“Cíťa…”

Lan XiChen byl bezradný. Ztraceného učedníka sice našli, ale co teď? Zatímco se Li HuiYin zotavoval, chvíle, kdy si budou muset promluvit, se blížila.

Ruce se mu třásly. Necítil se připraven. Před chvílí mu hleděl do očí. Kdyby mohl ještě někdy věřit vlastnímu úsudku, přísahal by, že jeho city jsou upřímné. Jak je měl odmítnout a neublížit? Jak ho měl odvrátit od hloupých nápadů a nelhat?

Měl husí kůži, když si vzpomněl, jak známý mu připadal jeho pohled. Díval se, jak sedí opřený o strom, stejně zhroucený jako zraněný A-Yao v chrámu Guanyin. Dech mu ztěžkl. Cítil se být drcen.

Je krásný jarní den.
Vánek se prohání otevřenými okny.
Vánek.
Průvánek!
Kých! Kruci!

Letní bouřka. Náhle se ochladí (předtím zas bylo moc vedro). Parapet okna skrápí první tlusté kapky.
Změna teploty je příliš prudká.
Oh.
Kých!
KÝCH!

Zima, napadl sníh.
Stopy na balkoně oběhnou krátké kolečko a šup zase zpátky do bytu.
Studí, studí!
KÝCH!!!

Na misce nesprávná značka olivového oleje. Takhle si dezert nepředstavujeme! Zahrabat!
Nesprávná značka steliva. Tam my chodit nebudeme. Jít na protest vedle - pak zahrabat.
Kohoutek málo kape - to se nedá pít. Zahrabat, zamňoukat!

Jo, miláčkové, když už jste si pořídili přecitlivělou kočku, tak se starejte!

Tvé slzy zpívají.
Tvé ruce křičí.
Jen slova nevydávají ani hlásku.
Věty postrádají význam; pohledy nikdo neposlouchá.
Přitom by se z nich dalo vyčíst celé tvé jsoucno.
A ty se díváš na nebe.
Noční obloha je ti toliko podobná.
Obě zpovzdálí pozorujete svět a cítíte zklamání.
Pláče vám z očí.
Tvá přílišná citlivost neumožňuje plnohodnotné vnímání reality.
Prosím, neztrať se mi v emocích té širé Země.
Buď té lásky a pokus se procitnout.
Alespoň na vteřinku.
Alespoň pro mne.
Nedbáš na prosby; stala ses chladnou k vnějším podnětům.
Kde je ta vřelá empatie minulosti?
Pohlédni opět nahoru; najdi sebe samu.

"Lidi mají tělesnou teplotu trošku nižší než plně probuzený netopýr. Ale když se ještě probouzíš a jsi jako rampouch, příjemně hřejí! A nezačne jim být zima, protože jsou opravdu velcí. Ale asi je jim zima, když nejsou oblečení, nemají totiž srst. Někdy nosí na sobě příjemné látky! A jejich ruce krásně hřejou. Umí je stočit a jsi jako u mámy pod křídlem."
"Ale pak na tebe začnou matlat. Fujtajksl."
"Nebuď taková princezna. Na to si zvykneš. Když jsi podrobená po jídle, očistí tě a máš to bez práce."
"Já bych se očistila člověku pod tričkem a nadrobila mu tam."
"Potvoro."