Komunitní klub klaďasů

Návštěvy starých přátel potěší.
"... řeknu ti, sidi, jsem toho drzouna ztrestal, jak se patří! Sebral si své směšné saky paky, které chtěl nám, prý nevzdělaným barbarům, draho prodávat. Utíkal, jako by ho hnal sám šajtán prokletý. A jak se pořád ohlížel, jestli ho nepronásledujeme - kdo by se za ním hnal, za psem prašivým - zakopl a natáhl se jak široký tak dlouhý do písku. Druhý den šla má Hanne, můj pouštní květ, i ve svém věku pružná jako gazela, pro vodu. A neuhodl bys, sidi, co našla. Jednu z těch cetek. Prý "pružný provázek, vydrží léta". Pár dnů a úplně zpuchřel..."

Specifický druh návštěvnic.
Přicházejí občas. Spolu, nebo každá zvlášť. Nikdy se nezdrží dlouho. Prý mají povinnosti.
Jedna si ráda lehá do trávy u Jeanových růžových keřů. Většinou tam usne. "Doma to udělat nemohu," krčí rameny. "Celý zámek by zešílel."
Jiná u nás má schovaný kolovrátek a chodí příst. Prý ji předení - když se je konečně naučila - začalo bavit. Ale králův zákaz je zákaz.
Další potají studuje herpetologii. Manžel žárlí na žáby.
A ještě jiná si užívá, když jí místní časoprostorové fluktuace přemění kočár na jiné vozidlo. A zpátky. Odjíždí od nás vždycky těsně před půlnocí.
Vtipkuje, že musí stihnout vlak.

Vždycky jsem se snažil žít podle svého nejlepšího svědomí. Samozřejmě jsem dělal chyby. Ne všechny bylo možné napravit. Existují lidé, kteří mají dobrý důvod mít na mě zlost. Napůl čekám, že mi to jednoho dne někdo z nich přijde vytmavit.
Kupodivu problém míváme spíše s jinými typy.
Klub jsme založili jako bezpečné místo, kde si každý slušný člověk může oddechnout. Odpočinout. Nabrat síly. Pokud si někdo dá tu cestu jen proto, aby nám četl levity či drze vykřikoval, že nesplňujeme tohle nebo támhleto kritérium bůhvíčeho, je mi zcela jedno, kolik koťátek zachránil před utopením.
Pošlu ho do háje. Hádejte čím.

Drahoušek:
1) Udržuje myši i další hlodavce v bezpečné vzdálenosti od spíže.
2) Nekrade kousky masa ze stolu, když se otočím. Slušně si počká, co mu dám.
3) Je tak nádherný!

Jean Valjean:
1) Vyhání krtky ze zahrady.
2) Nehrabe v záhonech.
3) Příjemně přede.

Old Shatterhand:
1) Profackoval toulavého psa, co nám chtěl označit dveře.
2) Nesyčí na mě kvůli tomu, jak jsem se ho snažil odchytit. I ty škrábance už se mi zahojily.
3) Dodává naší klubovně tu správnou atmosféru.

Předseda:
1) Váží nejméně 19x více, než by jako kocour měl. Zvláště, když mi nečekaně skočí na břicho.

Pokud jde o peníze, máme to vyřešené. Každý má svou přidělenou úlohu. Bez nároku na odměnu.
Já si ji odbyl hned na začátku. Zisky z knih a navazujících investic jsem přepsal na Klub.
Drahoušek je hlavní finanční manažerka. Ovládá účetnictví podvojné i jednoduché, umí (nepočítáme-li drobné extempore s Mikešem) hospodařit úsporně a přitom bez škudlení.
Předseda - z titulu předsedy - vše významné podepisuje.
A kdykoliv máme nějaký přebytek, stačí ho dát do ruky Jeanovi a poslat ho nakoupit. Způsob, jakým dokáže neomylně najít někoho, kdo peníze potřebuje více, než my věci na nákupním seznamu, by leckoho přivedl k šílenství.
Nás ne.

Prozradím vám něco na předsedu.
Nemá rád kočky. Ne, že by je nesnášel, jen je nemiluje. Má rád psy, oceňuje psí vlastnosti. Kočky jdou mimo něj.
Takže se samozřejmě Mikeš rozhodl, že předseda je jeho nový nejlepší přítel. Projevoval to... Svérázně. Nosil mu myši (mrtvé a v jednom kuse). Pojal přesvědčení, že předsedovo oblečení obsahuje málo vlny, a kdykoliv mohl, doplňoval do něj tu svou.
A pak, když jsme jednoho večera seděli na terase, přišel a pevně se mu zadíval na kolena. Předseda si jen rezignovaně povzdechl.
"Tak pojď, ty plantážníku,"

Asi jsem měl úvodem napsat spíš "neměl rád kočky".

V lese kolem klubovny roste hodně ostružin. A - i když to zní jako rouhání - i Drahouškova výtečného ostružinového koláče se jeden eventuálně přejí. Pak ale přišla na návštěvu taková kulatá stařenka. S receptem. S Drahouškem si sedly, recept modifikovaly. Původně byl prý určen na jablka a meruňky.
Řeknu vám, první zkušební doušek mě pěkně protřepal. Od té doby ji až na výjimky používám zevně - dezinfekce, podpalovač...
Ale většinu darujeme. To víte, dobré vztahy se sousedy (přes pár kopců) se hodí.
Mimochodem, kdyby se k vám někdy láhev dostala, zásada pro bezpečné pití zní: nikdy, opravdu nikdy ji s ničím nemíchejte!

Aniž by se co řeklo, vypukla nevyhlášená soutěž "kdo si ochočí Mikeše".
Jean vysázel záhon šanty a vlastnoručně vyřezal tak dokonalý kočičí strom, že by celý Pinterest zezelenal závistí. O týden později obojí padlo za oběť bitce nekastrovaných kocourů, které vůně přilákala.
Mikeš je vyhnal a uvelebil se na střeše kurníku.
Drahoušek utratila měsíční rozpočet klubovny za kočičí granule, konzervy, kapsičky a pamlsky.
Mikeš ode všeho ochutnal a opovržlivě odkráčel ulovit si myš. Zato slepice s novým krmením zdvojnásobily snášku.
Já ho zkusil prostě chytit.
Ty škrábance bych vám nepřál.
Předseda nás všechny nazval plantážníky.
"Až bude chtít, přijde sám."

Mikeš (nemluví, boty nenosí a chodí po čtyřech, zato černý je, jako by se protáhl komínem), se nám zatím vyhýbá. Jen tu a tam zahlédneme huňatý ohon nebo slyšíme jeho nezaměnitelné "mňaúú".
Jednou jsme nalévali velkého panáka Drahouškovy ostružinovice pošťákovi. Na uklidnění. Půl hodiny hystericky ječel, že na místo, kde se po lese prohánějí černé pumy, už ho nikdo nedostane. Nakonec ho předseda musel i s trakařem (původně elektrokolem) odvézt, aby neřídil pod vlivem.
Mikeš to všechno pozoroval přikrčený na střeše kurníku. Když ho Drahoušek zkoušela nalákat na misku kočičího mléka, utekl.
Prosím, vysvětlete mu, že my jsme ti hodní.

Bylo krásné odpoledne. Sluníčko svítilo, klubovnu jsme po včerejšku uklidili, zapomenuté propriety (jeden světelný meč, tři nakousnuté uzenky a pytlík karamel WKK) uložili, nebo - v případě uzenek - vyhodili. I slepice se jich odmítaly dotknout.
Slepice. Drahoušek je vypustila z výběhu. Ať na ně na chvíli dáme pozor. Na slepice. To je jako dávat pozor na pytel blech. V mžiku se rozeběhly po celém sadu. Zrovna jsme jednu vyháněli ze záhonu růží, když se ozvalo vyplašené zakdákání, ostré zaprskání a zoufalé? vyštěknutí.
Po louce k lesu kulhala liška. Šokovaná slepice mžourala na svého zachránce.
"Mňaúú."
Asi je nás o jednoho víc.