Párek veverek

Lan XiChen znovu zavřel oči upadaje do vzpomínek. Jeho oči opustilo několik slz, ale to bylo před tím, než si vybavil, jak zachránil párek veverek.
Zatímco čekal na Meng Yaa sledoval ta zvířátka, jak se ládují oříšky a vesele se pošťuchují.

Když se pak jeho přítel vrátil, vysvětlil mu, že našel zraněnou veverku a ta druhá ji odmítala opustit, a proto je sem vzal obě.

„Nedoufá snad Zewu-Jun, že nám zde zanedlouho bude běhat celá veverčí rodinka?“ ptal se s roztomilými ďolíčky při úsměvu.

Lan XiChen se však mohl jen usmát.

„To není možné, A-Yao. Oba jsou to totiž samci…“