Smůla

Už při narození se zdála býti otravná. A co teprve, když dospěla!
Král nevěděl, co si má s princeznou počít už hezkých pár let. Pořád jenom vybírala státní pokladnu, vyžírala zámeckou kuchyni a zabíjela králi čas. Byla nesnesitelně protivná a navíc úplně - s prominutím - blbá.
Král se jen modlil, aby do království dorazil nějaký princeznožravý drak, obr, nebo nějaká obluda.
Jednoho dne měl štěstí. V zemi se objevila trojhlavá saň.
A tak se vypravil s celým smutečním zástupem, aby se zeptal, oč žádá.
"Třicet hlávek zelí, dvacet kapusty, deset tuctů mrkve, pytel slunečnicových semínek..."
"Princeznu ne?"
"Sorry, králi, držím dietu."