Zase seděl ve své cele. Hlava mu třeštila, jeho tělo střídavě spalovala horkost a roztřásala zimnice, čelo měl orosené potem.
Nenechali ho hájit své názory, dokonce nemohl promluvit bez přerušení vůbec.
On přece nešířil myšlenky Viklefa, jak by on mohl být kacířem?
Cožpak je hříchem hledat pravdu?
Nejvíce byl překvapen činy Štěpána. Zrovna on, který tak radikálně bojoval proti prodeji odpustků, on, kterého soudili v Bologni.
Tenhle Štěpán stál na straně Husových soudců a obviňoval ho z kacířství.
Jan to nemohl pochopit, i když strávil dumáním celé dny.
A když sepnul ruce k modlitbě, v jeho mysli visela Štěpánova tvář.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
působivé
Aries
působivé
Budu si to muset někdy
Rya
Budu si to muset někdy přečíst najednou - píšeš s velikým citem, bravo.
Velmi smutné.
Profesor
Velmi smutné.
Dobře napsané drabble se silnou atmosférou.