Probuzení

Jak vypadá skutečné zlo?
Stal jsem se svědkem mnoha utrpení. Viděl jsem snad všechny druhy bolesti.
Neptají se na názor. Nedávají na výběr. Řeknou: „Konej!" a já konám.
Jsem pouhým nástrojem. Využívají mě jako vykonavatele činů, kterými si sami nechtějí ušpinit ruce.
Krev stéká po mých dlaních. Bezmocně si přeji, ať už to skončí. Ať už uplyne lhůta, po kterou jsem povinen sloužit, a já mohu opět zkamenět.
Říká se, že kameny nic necítí...
Proč se tedy třesu strachem, že další mág temnoty najde mé útočiště?
Děsím se toho, až někdo další vykoná příslušný rituál a pronese osudné:
„Probuď se!“