Věděla, že se jí skrytě posmívají. I ti cizí, hosté, o kterých si mnohdy myslela své, ale neměla sílu je odmítnout. Uvědomovala si, nakolik je asi zlobí, že jim z dopisů předčítá pořád dokola. Ale bylo jich tak málo. Nechodily často. Lodím na vzdálených mořích trvalo dlouho, než cokoliv dovezly.
Citelně ho postrádala. Nikdy si plně neuvědomila, jak moc přivykla jeho péči a přítomnosti. Měl své veliké chyby, avšak nikdy se nepřestali mít rádi.
Některé části dopisů dospělým dětem nečetla.
Plakala by.
Sliboval vždy další a další.
A pak přišla ta strašná doba. Čas návratu. Dlouhá plavba bez jediné řádky.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Awwww :( chuděrka opuštěná!
Blanca
Awwww :( chuděrka opuštěná! Jak já jí rozumím. A to mám prostředky dálkové komunikace na podstatně vyspělejší a rychlejší úrovni.
Hezky vypsaný stesk křehké
HCHO
Hezky vypsaný stesk křehké duše.
Stejně to byla těžká doba, dnes je telefon a skype atd. - už si to vůbec nedokážeme představit.
Silné!
Faob
Ano, dopisy, zabrnkalas na osobní strunu... Jediný kontakt s tátou, máma hrdinně předčítala, ale občas se zadrhla... Dobře jsi to napsala!
Snad jí pak realita
myday
Snad jí pak realita nezklamala...