Ještě že tě mám

,,Tak kde sakra je?"
,,Deset minut, to se ještě dá omluvit..."
,,To jo. Ale stejně. Co když.."
,,Co?"
,,Ale nic."
,,Bojíš se, že nepřijde, co?"
,,Hele! To neni pravda. On přijde."
,,Když myslíš..."
,,Myslíš, že ne? To by přece neudělal..."
,,A proč by ne? Zas tak dobře ho neznáš."

Musela připustit, že má pravdu. Znala ho teprve pár dní.

,,Ale přijde. Vždyť minule..."
,,Co?"
,,Bylo to krásný. Byl fajn. Říkal, že teď spolu budeme často. Pořád."
,,Nejsi na tyhle sladký řečičky už trochu velká?"
,,Nech mě bejt!"
,,Já jen, abys zas nenaletěla. Znáš se."

Nepřišel.
Její vnitřní Já mělo pravdu.