Pozdě večerní BJB, uf.
Všichni už ve svých křeslech dávno usnuli, ale mě nedávají zvuky trajektu pokoj. Slyším jeho dunivý motor a úpěnlivé vrzání trubek. Napadne mě, jestli by měly ocelové stěny tolik skřípat. Obléknu si lehký svetr a vydám se na pozdní procházku po lodi. Po několika minutách skončím v nejvyšším patře s otevřenou střechou. Koukám na hvězdy, přemýšlím, kdy jsem je naposledy viděla tak jasně. Opřu se o zábradlí a koukám do temných hlubin. Teplý mořský vítr mi čechrá vlasy. Muž vedle mě odhodí přes palubu oharek cigarety. Pozoruju světélko, až dokud nezmizí pod hladinou. Na dně bude ležet ještě několik desítek.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Bjb možná, ale atmošku to má
Tenny
Bjb možná, ale atmošku to má krásnou. :)
Jako kdybych tam byla :) A
Evangelista biolog
Jako kdybych tam byla :) A navíc postihuješ environmentální tématiku a to není málo!