Nástupiště 9 a 3/4

Valili se perónem jako přílivová vlna - pyšná matka, důležitý otec, nedočkavý primán a pět malých zrzavých uličníků. Tedy, čtyři uličníci, opravil se Arthur rychle. Ten nejmenší ještě spinkal v kočárku.
"Ehm," vytrhla ho Molly ze zamyšlení, "máš nějaká povzbudivá slova pro syna?"
"Jistě. Williame, nedělej nám v Bradavicích ostudu a pravidelně piš své matce," deklamoval trochu nepřirozeně. "A neboj, příští rok tam budete s Charliem spolu," dodal s úsměvem.
Bill se rozloučil a Molly se rozplakala. Bráškové mávali. Arthur počítal.
"Bude trvat deset let, než sem půjdeme vyprovodit posledního."
Molly si něžně pohladila zatím skoro neviditelné bříško. "Jedenáct," opravila ho.