Navazuje na Teorie fénixe
"...chléb náš vezdejší dej nám dnes," zaslechl Jaroslav Vraspírova slova. Zatrnulo v něm. Znal Vraspíra a věděl, že se racionálně chová pouze, když jde do tuhého. Modlit se ho ještě nikdy neslyšel. Po zádech mu přešel mráz.
V tunelu vládl klid. Neobjevovaly se žádné halucinace, ani záblesky. Vraspír se přesto modlil. Korunku k Božímu milosrdenství. To v Jaroslavovi vzbuzovalo jisté obavy.
Vyděsil si Jaroslava, vyslal Daniel von Drak myšlenku k Vraspírovi.
Mám se omluvit?! odpověděděl stejným způsobem Vraspír. Jeho myšlenka měla samolibý podtón.
Daniel si povzdechl. Víš, že děsit druhé není tvůj denní chléb? řekl Vraspírovi.
Ten se rozesmál. Nahlas.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Parádní kousek a docela i ze
Faob
Parádní kousek a docela i ze života, když nás naši nevěřící přátelé jednou vezli letadlem, pochopila manželka v jisté nepříjemné situaci, že jde do tuhého, neb kamarádka se začala modlit...!
Děkuji, Faobe.
Profesor
Tady ae do tuhého nejde. Vraspír se jen prostě modlí.
Tak já nevím, jestli se mám
Peggy
Tak já nevím, jestli se mám smát a nebo se bát :-)
Děkuji, Peggy.
Profesor
¨Jak je libo.:-)