18. březen 1965

Připravovali ho na to od první chvíle.

Samozřejmě to nejdřív nebylo myšleno jako normální věc, a on to bral jako nutnost a nepříjemnost, ve stylu "Soudruhu, vybrali jsme tě mezi nejlepší z nejlepších, musíš být připravený na všechno!"

Teď, když k tomu doopravdy došlo, to cítil jinak. Skafandr se zdál nicotný a křehký (navzdory tomu, že se v něm pohyboval s obtížemi), a jistící lano mu připadalo tenké jako vlas.

Ale to nejhorší přišlo až nakonec. Připadalo mu, že za těch pár chvil, kdy se mu nedařilo dostat se zpátky z volného vesmíru na palubu lodi, zestárnul o pár let.