Překvapení

Podíval se znovu na displej. Přestože by přísahal, že budík zvonil sotva před čtvrt hodinou, bylo jedenáct. To by vysvětlovalo to slunce. Zkontroloval budík, 6:45 jako každý den. Sedl si a snažil se pochopit, co se děje. Telefon byl plný nepřijatých hovorů od šéfa i kolegů. Byl si jistý, že když si před chvílí četl ranní zprávy, nic takového tam nebylo. Otevřel poslední konverzaci s šéfem a zatočila se mu hlava. Před očima mu trůnila jeho fotka s bílým práškem u nosu s včerejším datem a lakonická odpověď „Do práce se neobtěžuj“. Vždyť byl včera doma! Telefon výsměšně zablikal.