Už od studií se Miqueu často zapomínal s Peirem v šenku.
Méně časté, zato vřele vítané byly návštěvy pod Izarnovou střechou. Biatris objevila v bratrovi nečekaně srdečnou strunu, když prvně sevřel v náručí synovce. Maličká Nitona si ho pak omotala kolem prstu.
Nebylo marno pálit svíce do noci, když vyprávěl barvité příběhy světa. Talent slova zdědil po otci. Dětičky mu visely na rtech, dokud jedno po druhém nepřemohl spánek. Naposledy si vzpomněl na příběhy svatých, které Peiro tolikrát nad sklenkou vylepšoval.
"Katežinu mám nejuači, stuejdo. Škoda, že na ni teta Josi nevěží," hlesla neteřinka, než se stulila Biatris na klíně.
Snad jsem vás dalšími členy rodiny a vůbec jmény nezahltila...
Jsme v Mirapeis (Mirepoix), asi v roce 1193. Biatris s Izarnem mají tři děti, z nich nejmladší je aktuálně asi pětiletá Nitona.
Miqueu je Biatrisin (jediný) bratr, asi o tři roky starší než ona. Peiro je místní katolický kněz, Miqueův nejlepší přítel.
Teta Josi je Biatrisina starší sestra Josèla, touhle dobou už svěcená Dobrá křesťanka a jedna z představených místního katarského společenství.
Hádáte správně, kataři moc na ideu světců nedali, zázraky i přímluva v jejich věrouce postrádaly smysl.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Oťuťu, to je heffký!
Kleio
Oťuťu, to je heffký!
Too je roztomilý.
Terda
Too je roztomilý.
Děkujík! <3
Zuzka
Děkujík! <3