Slzy

Zrovna se s oddílem vraceli do tábora, když Marek uviděl Petra. Spěchal ke stanům. Marek se automaticky usmál, ale pak si všiml, že si Petr hřbetem dlaně mne oči. Vypadalo to, jako by brečel. Stalo se snad něco?

Viděli se až u oběda. Petr ale už vypadal líp. Smál se a vtipkoval. Marek využil příležitosti, když jim nikdo nevěnoval pozornost.
"Je všechno v pohodě?" zeptal se Marek.
"Hm, jo. Proč?" podivil se Petr. Když mu to Marek vysvětlil, jen se zasmál a kývl k talíři. "Pomáhali jsme v kuchyni."
Marek se málem praštil do čela. K obědu totiž byla cibulačka.