Paranoia

Lidé procházející okolo něj přidávali do kroku a klopili zrak k zemi, případně se rozpačitě odvraceli.
"Všechny nás chtějí otrávit! Všechny!" Malý děda poskakující polonahý po náměstí se hystericky chechtal. "Proto tady tu továrnu otevřeli! Aby naši vesnici odstranili a mohli tady postavit letiště! Do roka jsme všichni mrtví!"
Nikdo si ho přes jeho zápal nevšímal. Děda si nakonec s vědomím marnosti unaveně sedl na dřevěnou lavičku a zapálil si cigáro.
A na dvoře nové továrny zatím masivní kulaté kovové bloky pomalu podléhaly chemické reakci, drobounké částečky olova se mísily se vzduchem a mířily k nosním dírkám blaženě nevědomých vesničanů.