Hra proti touze, hra pro lásku

„Kterými chceš hrát?“
„Bílé jsou tvé, že jsi tak čistá. Já, černý jezdec, smím jen kroužit kolem tvé krásy a toužit, uctívat tě jak bohyni a modlit se k času o milost, bránit tvou ctnost a pevně při tobě stát. A čekat až jako král s královnou zasedneme spolu.“
„Já tímto drobným pěšcem postoupím blíž k tobě, jak bych ti něžně odhrnula vlasy z čela.“
Lehounký smích, figurky tančí po šachovnici, prsty se občas letmo setkají. Touha vzrůstá, čekání zdá se nekonečné.
„Tahle figurka je lem tvých šatů. Táhnu s ní přes celou šachovnici. Šach mat! Polibkem stvrď moji výhru.“