Bouře (Shakespeare)

Prospero: Prosím, uklidněte se. Není důvod k panice, vše je pod kontrolou.
Puk: Až na mě, co? Mě nedostaneš tak snadno, starče. Sloužit ti? Pcha!
První Bethova psycholožka: A já vám říkám, že už to nevydržím. Víte, co to je, mít pokoj hned vedle něho? On snad vůbec nespí, buď tam brečí nebo zpívá.
Druhá Bethova psycholožka: Navíc se odmítá účastnit terapie i komunit.
Bethova psychiatrička: Jsem mu toho okomloxinu možná dala moc.
Puk: Tak ho sežereme.
Prospero: Není to riskantní? Je to Ital...
První Bethova psycholožka: Neboj, staříku, stačí ho povařit. Sestry, máme tu někde ten náš starý kotel?

“Pelyněk,” vyslovila zřetelně shovívavým tónem, kterým na něj obvykle mluvila, a podala mu nazlátlý kvítek. Vypadal drobně a nepatřičně v jeho ošklivé dlani.
“Pelyněk...” zopakoval poslušně a snažil se vytušit význam toho slova. Květina? Plevel? Bylo to jméno? Barva? Byl to výraz pro lék, nebo pro horečku, kterou lék tišil?
“Pelyněk...”
Převaloval zvuk na jazyku, a pochopil, co znamená pro něj. Hořkost v ústech, která každé slovo, které ho naučila, mění v kletbu. Živoucí hořkost pokrytou stříbřitými šupinami. Hořkost vyhnanou do květu. Hořkost, která zapustila kořeny, a tráví zemi kolem sebe.
“Pelyněk!” rozdrtil slovo mezi zuby a Miranda vyděšeně couvla.

„Kterými chceš hrát?“
„Bílé jsou tvé, že jsi tak čistá. Já, černý jezdec, smím jen kroužit kolem tvé krásy a toužit, uctívat tě jak bohyni a modlit se k času o milost, bránit tvou ctnost a pevně při tobě stát. A čekat až jako král s královnou zasedneme spolu.“
„Já tímto drobným pěšcem postoupím blíž k tobě, jak bych ti něžně odhrnula vlasy z čela.“
Lehounký smích, figurky tančí po šachovnici, prsty se občas letmo setkají. Touha vzrůstá, čekání zdá se nekonečné.
„Tahle figurka je lem tvých šatů. Táhnu s ní přes celou šachovnici. Šach mat! Polibkem stvrď moji výhru.“

Celý život jsem se čvachtal v rodné hroudě
čvachty šplouchy plác
Jako Adam v ráji po ostrově bloudě
čvachty šplouchy plác
Má matka byla skvělá čarodějnice
čáry máry fuk
Tomuhle ráji vládnout nebude více
čáry máry fuk
Protože připlul mocný mág
abrakadabra dabra abra
A my dostali na zobák
abrakadabra dabra abra
Ten mág s sebou vez krásnou dcerku
vraú mňamy mlask
Mé vzdělání hned měla v merku
vraú mňamy mlask
Já zas merčil její vnady
šmátry pátry ach
Chtěl si je vzít do parády
šmátry pátry ach
Za touhu jsem potrestán
auvejs fňuky fňuk
zablácený Kaliban
auvejs fńuky fňuk