Mazlíček

Přijdu domů. Tam spoustu koček. Pokoj jich je plný. Mezi nimi je můj syn Adam.
"Ahoj, mami!" křičí, jakmile mě vidí mezi dveřmi.
"Čau..." řeknu zamyšleně. "Co tu dělá takových koček?"
"Ty jsou z útulku. Bylo mi jich moc líto. Chtěl jsem vzít i psy, ale to by nemuselo dopadnout moc dobře."
"Co tě to, pro boha, napadlo? Vždyť tu není k hnutí! Navíc ses mě měl aspoň zeptat, když chceš nějakého mazlíčka. Na kočky jsem alergická... Hned zítra půjdeš zpět do toho útulku a do poslední je vrátíš."
"Ale mami," pokoušel se smlouvat.
"Už jsem řekla," pronesla jsem důrazně.