Zlatý klíč

Mám zlatý klíč, od bran vzdálených. Zlatý klíč, jenž každý touží mít. Zlatý klíč... To něco, co já už nesmím použít.
Nesmím. Nemůžu. Splnil už mé přání, to přání sobecké, jen pro mě určené. Zavedl mě do jednoho ze vzdušných zámků, které zhmotněnými přáními jsou. Zvolila jsem, vybrala jsem, dostala jsem, co jsem chtěla.
Užívala jsem si svého přání, avšak to pro mě nebylo dost. Vzala jsem do ruky znovu zlatý klíč, toužíc mít toho víc.
Mám zlatý klíč, který je pro mě prokletý. Zlatý klíč, jenž potrestal mé sobectví. Toužíc víc, ztratila jsem vše.
A teď...
Zlatý klíč jsem.