:( :( :(
Do daleka, táhle, láká pohledy, poutníky, kolemjdoucí, okolostojící, klečící, plačící, duši vedle duše, jeho i ji, kohokoliv, kdekoliv.
Klečící, hlavou bijící, cize mluvící, i sem patřící.
Tentokrát jsou všichni jedno.
Svítí, jako ještě nikdy nesvítila.
Daleko nad řekou, hvězdo betlémská...
(Možná to tak bylo i tenkrát?)
Je, jako ještě nikdy nebyla.
A brzy nebude.
Spojuje, jako ještě nikdy nespojovala.
Pramínek kouře kroutí se prachem.
Nenávidí.
Praskající trámy zoufale řvou.
Co bude zítra, neví.
Nikdo nechce vědět.
Snad možná jen proč.
(A možná ne.)
Perla gotické kultury, nejzářivější hvězda všech modliteb od počátku věků, padá z koruny.
Je suis Notre Dame...
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Také mne to hodně vzalo ...
Hippopotamie
Také mne to hodně vzalo ... jako zlom dob, kdy kamenné knihy už nikdo nečte a ony odcházejí, možná zpět do snu. Ale snad tomu tak není, teď koukám, že neshořela celá, a nikdo snad neuhořel ...
Krásné drabble, vytisknu si je a vložím do Huga.
Ne, nikdo neuhořel, jako
Lejdynka
Ne, nikdo neuhořel, jako zázrakem nespadla klenba, obecně to celý byl jeden velký zázrak, brala bych to jako varování.
Moc děkuju, to je krásný kompliment! <3
Uff, naštěstí to dneska
KattyV
Uff, naštěstí to dneska vypadá nadějněji než včera, takže skutečnost (doufejme) bude méně bolavá než drabble.
Jo, taky doufám. Děkuju za
Lejdynka
Jo, taky doufám. Děkuju za komentář!