Nečekaná hypnóza

Žena, stulená do klubíčka na gauči, se mírně chvěje. "Nevaroval mě," řekne do ticha místnosti. "Prostě mi řekl, ať se mu koukám nad pravé ucho, pak se mě dotkl na hlavě a řekl ostře: Spi."

"Teď nevím, co je skutečnost a co ne." Dodává a její hlas se ztrácí v prázdnotě prostoru. "Co jsem já a co je on? Kde končí moje mysl a začínají jeho sugesce?" Žena si nervózně hladí předloktí. Pamatuje si pocit důvěry, uhrančivé oči, dotek, příkaz, vlídná slova a potom probuzení.

Tak proč si vnitřně přijde trochu znásilněná?

"Hajzl jeden," uleví si.

Ale nějak to nestačí.