Oslí verše

Soumarové z cesty blázní,
až si z toho spolu básní.
Když první rým hledali,
oslové se přidali.

Už jen kousek oslíku
sundám ti pár pytlíků.
Jednu rýži, jednu sůl,
abys mi tu nepadnul.
Máš jazyk až na vestu,
dáme si tu siestu.
Copak to nad námi letí,
nevíme, mávejte děti.

To jsou osle letadla,
starost by nám odpadla.
Vejde se tam plno zboží.
Cože? To je vážně boží.
Nebudou mě bolet záda,
nebudeme mi v Alpách kláda.
Budu pěkně doma sedět,
na letadla v klidu hledět.

A tak osel další rok,
neudělal ani krok.
Děkujeme osli,
že už nejste skleslí.