Ten den co jsem se dostalo ven z vězení v autě, se už nic jiného nestalo, s prázdným žaludkem jsem se uložilo ke spánku blízko letiště a druhý den ráno vyhrabalo pár žížal k snídani. Ještě před polednem jsem se dostalo do cíle. Všude bylo spousta lidí.
Motalo jsem se v ohromné spleti nohou a nevědělo kam jít. Pak jsem se pevně chytlo oprýskaného hnědého kufru a nechalo se odnášet osudem a majitelem kufru nevím kam...
Osud mě miluje, pán míří do Japonska, nebo alespoň tak to říkala ta paní, se kterou stále mluví.
Jenom nevím, co to Japonsko je...
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Tedy jak tohle skončí...???
Peggy
Tedy jak tohle skončí...???
My tě taky milujeme!
mila_jj
My tě taky milujeme!
Do Japonska? No páni. Doufám,
KattyV
Do Japonska? No páni. Doufám, že tam nemají nějaký obzvlášť vypečený recept na kuře.
Tak to se Piškot brzy dozví,
Regi
Tak to se Piškot brzy dozví, pokud ho ovšem nezachytí letištní kontrola. Ale mohl by se tvářit jako malý nenápadný plyšový přívěsek... :-)
Hezké pojednání cestopisu.
Tom_Peterson
Hezké pojednání cestopisu.
To mě dostalo
Alešandr_Veliký
To mě dostalo
Piškot v Japonsku! Jsem
Faob
Piškot v Japonsku! Jsem zvědav, co z toho vzejde!