Myslel si, že ho má. Klíč k jejímu srdci. Doufal, že se dívají na svět stejnýma očima. Miloval ji. Byla pro něj vším. Šel by za ní třeba na konec světa, stačilo by jen letmé přikývnutí. Jen jediný pohled. Bez toho ji však následovat nemohl. Dokud mu neřekla, dokud sama nechtěla, nemohl jít s ní. A to mu rvalo vnitřnosti. On pro ni neznamenal tolik, jako ona pro něj. Vzala si jiného a s ním měla syna.
Možná stále doufal. I přes to všechno, až do té chvíle, kdy zemřela. Nezbylo mu nic. Jen klíč, který k žádnému srdci nepasuje.
Čt, 2010-04-08 20:22 — Profesor
Smutné. Ale fanynky si přeci
Smutné.
Ale fanynky si přeci získal, nebo ne?
Čt, 2010-04-08 17:25 — Lejdynka
Ten konec tam krásně patří.
Ten konec tam krásně patří. Ale ano, ještě mu toho zbývá mnoho...a když odhlédneme od kánonu, tak i správný zámek ke svému klíči najde, jsem si jistá.
Čt, 2010-04-08 17:18 — angie77
Krásné
procítěné a moooc smutné. Je mi ho ještě víc líto než obvykle... On má klíč, který nepasuje k žádnému srdci, a ke svému srdci zase nepustí někoho, kdo by třeba mohl mít jiný klíč...
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit