Kousl se do rtu a dal se do psaní. Volil slova pečlivě navzdory svým pocitům, které se odrazily v nepokojné křivce hřbetu písmen jejího jména na obálce, v nejistém propojení linek či nebo v tečce, která jako by váhala, jestli bude sama nebo ve trojici.
Já tuším vše:
Řádek za řádkem. Byla to tak trochu poezie, vyznání, možná přiznání, a láska. Láska určitě. Nikdy předtím si nebyl ničím tak jistý.
Jste má paní, vzdávám se svému osudu.
Ty dopisy byly den ode dne obsáhlejší. Pro Taťánu bylo čím dál těžší předstírat, že jeho list v záplavě bílých obálek jaksi přehlédla.
Ne, 2010-04-11 01:10 — Lejdynka
Tenhle 'fandom' chci
Tenhle 'fandom' chci poznat.
Moc se mi to líbilo.
Ať už to nepřehlédne a přečte si to, vrr.
Pá, 2010-04-09 23:03 — Ebženka
Drabble super, Oněgin K.O.
Souhlasím s Aries. Drabble je plné skvělé atmosféry, ale já si stojím za tím, že Taťáně to zase tolik práce nedalo.
Pá, 2010-04-09 21:42 — Profesor
Oněgine, Oněgine. Jednou jsem
Oněgine, Oněgine.
Jednou jsem za něj dostala jedničku z češtiny.
Pá, 2010-04-09 21:06 — Aveva
Jé Birute, Oněgin bylo to
Jé Birute, Oněgin bylo to první, co mě na tohle téma napadlo, ale na rozdíl od tebe jsem tu myšlenku už nezvládla rozvinout :o)
Pá, 2010-04-09 17:11 — Aries
Ne, ne,
jen ať předstírá dál. Drable je sice hezké, ale Oněgin si taťánu nezaslouží, i kdyby se upsal
So, 2010-04-10 07:18 — Birute
Poetické kopačky
"Jiný už je mužem mým a já ho nikdy nezradím" je snad moje nejoblíbenější věta z literatury.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit