„Co si o sobě Potter myslí? Pottere, sem, Pottere, tam!“ rozčiloval se Draco, jako každý večer.
„Nevšímej si ho. Nestojí za to. Vesmír je dost nekonečný na to, abys ho až vyjdeme přestal potkávat.“ Odpověděla mu Pansy. Draco jen něco zamumlal a otočil se k ní zády.
„Draco?“ zašeptala.
„Hm?“
„Já jen... že tě mám ráda,“ zašeptala Pansy a Draco se na ní usmál. Lehce jí pohladil a políbil na rty. Rozloučili se a on odešel pryč.
Pansy nechal o samotě. Nevěděl, že za ním nepřišla kvůli Potterovi. Chtěla mu říct, že v budoucnu nebudou jen oni dva, nýbrž tři...
2011
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit