DMD č. 22 pro 22. 4. 2013. Téma: Krásná neznámá

Ahnzhelyk Phonda owned the most luxurious, high profile public houses in the city of Zion. She was definitely not the youngest, but she still had her charm and elegance - both more than abounding, for that matter. When the situation started to be too hot even for her liking, Ahnzhelyk simply disappeared.
And couple weeks later, Aivah Parsahn appeared, as a new and fresh wind to the high society of Siddar City.
Only a few people would link these two together. And almost noone would connect any of them all the way back to Nynyan Rychtair - bastard daughter of a Vicar.

Stal se ti příběh.
Vstoupil jsi do IRA a nevíš proč.
Spřátelil ses s vězněm a taky nevíš, jak se to stalo.
Asi že to je štírova přirozenost, když uštkne přítelkyni žábu, na jejímž hřbetě se plaví přes vodu. Také jsi ho málem nechal utéci.
Nakonec ho zastřelí.
Jedeš do Londýna hledat jeho přítelkyni.
Je krásná, ta neznámá dívka, a altovým hlasem zpívá o plačící hře. Přímo tobě do očí.
Byla by krásná i nahá, nebýt náhod, které neexistují.
Neznámá dívka je ve skutečnosti mladík.
Nevíš proč.
Když pláče, už to není jen hra.
Pokračování tvého příběhu je na tobě.

Byla unavená. Znechucená. Další lži, další hádky, další sliby, pak další odkryté lži a další hádky a pořád dokola... Vyhlídky na budoucnost mizerné.
*
„Jsi šťastná?“ zeptal se. Jen tak.
Nechtěla na to vůbec odpovídat.
*
Rozloučili se. Vykročila na tramvaj, a pak se za ním ohlédla.
Trochu zmateně.
Zaklela, když si podvrtla nohu a přetrhla pásek boty.
Popelko. Přestaň blbnout.
*
(Trvalo jen čtyři dny, než se zhluboka nadechla a s lhaním a hádkami se rozešla.
Najednou neznámá budoucnost jí připadala... krásná?)
*
„Tehdy jsem si říkal, že jsi v depresi. Zbytečně. A že se přitom umíš smát,“ políbil ji.
Zeptej se teď.

Poté, co všichni neznalí říkali, jakou to máme hezkou šedou kočičku, a my
odpovídali, že je bílá, padl jednoho dne Ten Ortel - Albína se musí vykoupat.
1) K sprše uvážete vodítko
2) Na kočku navlečete postroj(ano, opravdu to musím utáhnout tolik)
3) Připnete postroj k vodíku
4) Namočíte kočku
5) Ustoupíte do bezpečné vzdálenosti, než začne rezignovat
6) Namydlíte a opláchnete
7) Opakujete dle potřeby (ano, vím, že výrobce psal dvakrát, ale když je furt špinavá, tak prostě pětkrát)
8) Usušíte nasranou kočku
9) Vydesinfikujete škrábance a kousance
10) Obdivujete krásnou, prakticky zcela nezvykle bílou kočičku s nadýchanou srstí

Zpráva o tom, že Algie zničehonic onemocněl, mne zastihla v klubu, který jsem se tak jako tak právě chystal opustit. I kdybych snad neměl tolik vážnou záminku, přiznávám, že bych tak učinil s ulehčením, neboť alkoholu znatelně ubylo a nálada začínala nebezpečně sirupovatět. Vzal jsem si drožku. Dokonce i se zastávkou v Donovanově lékárně mi cesta k Algieho domu netrvala víc než dvacet minut.
Bylo mi jasné, v jakém stavu přítele zřejmě najdu. A nemýlil jsem se. Setrvával na gauči. Jakmile jsem vešel, vynořil se z pokrývek a potichu zasténal:
„Ona tam BYLA! A byla tak krásná! Bože. Jsem pitomec.“

Potřeboval se uklidnit, takže se prostě vydal náhodným směrem a šel. Po nějaké době došel až ke kostelíku na kopci a po chvilce rozmýšlení vstoupil dovnitř. Kostely ho vždycky zvláštním způsobem fascinovaly. Rozhlédl se po výzdobě a trochu nejistě prošel uličkou blíž k oltáři.
Klekl si, pokřižoval se a sklonil hlavu. Chtěl se pomodlit, ale slova nepřicházela. Nikdy nebyl zrovna ukázkově zbožným člověkem.
Zrovna, když si začal připadat nepatřičně a chtěl se zvednout a odejít, rozezněla se kostelíkem hudba, která jakoby jej připoutala na místě. Tak krásnou, povznášející a zároveň tišící melodii ještě nikdy neslyšel.
Peregrin naslouchal, v očích slzy.

Nejladnější proporce, jaké kdy lahodily oku. Není divu, že přitáhnou pohled laika i znalce, objevitele i básníka. Není divu, že upoutají pozornost v bukovém listě, v květu fialky, v otisku trilobita i v milencově tváři. Není divu, že se sochaři, malíři, architekti i fotografové předhánějí v jejich zachycení. Není divu, že je úporně napodobují výrobci misek, skříní, zrcadel i notesů. Není divu.
Rozdělte délku na dvě části tak, aby se jejich vzájemný poměr shodoval s poměrem delší části k celku. Toto číslo využijete při stavění ulity, při míření fotoaparátem, při řezání papíru, ano i při komponování hudby. (√5 – 1)/2. Zlatý řez.

„Byla krásná a milá,“ zuřil John.
„Vůbec jsi ji neznal,“ odvětil Sherlock.
„Nedostal jsem příležitost! Díky tobě. Proč mi musíš každý vztah zničit?“
„Já…“
„Ty. Co?“ vyplivl úsečně.
„Já… Nevím.“
„Cože?“
„Já nevím, nevím, Johne. Netuším, proč to dělám.“ Vypadal bezradně.
„Máš to i k ostatním? K Mycroftovi, Gregovi, Molly...“
„Ne.“
„Skoro to vypadá, jako bys žárlil. Nejsi zamilovaný?“
„Naznačuješ, že já… Hloupost. Do koho bych se asi tak zamiloval?“
John povytáhl obočí a čekal… A čekal… Život s géniem nebyl jednoduchý.
„Och, můj bože,“ vydechl najednou Sherlock. „Co s tím budeš dělat, Johne?“
„Nechám si tě místo Krásné Neznámé.“

První milovník mlčky stál a nevěřícně třeštil oči na schůdky své maringotky. Často se na nich povalovalo ledacos, proutěný košík byl ovšem novinkou. A jeho obsah by vyrazil dech i silnější nátuře.
I ten průvodní dopis:
"Můj drahý, představuji ti tvého syna. Ještě nejsem rozhodnuta, jak se bude jmenovat, tak mu říkej pracovně Synku. Návod je zavinut v povijanu. Odjíždím na zahraniční turné, vyzvednu si ho, až se vrátím. Tvá Jediná (aspoň jsi mi tak říkal)."
Obsah košíku se rozječel. První milovník štítivě nakrčil nos a jal se hledat ten návod.
"Čeká tě, příteli, krásná, neznámá role," pogratuloval mu satirik.

Prala se s ledovými vlnami, které jí nemilosrdně smýkaly. Nebylo to snadné - v jedné tlapce pevně svírala svou kabelku. Byla si jistá, že bez kabelky by byla ztracena, i kdyby se jí nakrásně podařilo dostat na souš. Plavala dobře, ale brzo začala ztrácet síly.
Náhle ucítila pevný stisk. Instinktivně kolem sebe začala kopat, ale stisk nepolevoval, někdo ji chytil pod rameny a vlekl vodou.
Už si byla jistá, že TO JE ONO: právě zažívá Dobrodružství.
Když ji neznámý zachránce vynesl v náručí na pláž, odhadla i v šeru, že je to urostlý muminek, a přemýšlela, jestli pudřenka z kabelky neuplavala.