Nesoutěžní drabble, neb jedno na dané téma jsem již napsala. (Ano, dokonce dvě na jedno téma, to tu ještě nebylo.)
Tohle... Vzhledem k dnešnímu datu jsem si potřebovala napsat jedno osobní, tudíž pro Vás, nebozí zbloudilí čtenáři, patrně nudné. Upřímná omluva. Dneska jsem sentimentální. Hodně.
Byla unavená. Znechucená. Další lži, další hádky, další sliby, pak další odkryté lži a další hádky a pořád dokola... Vyhlídky na budoucnost mizerné.
*
„Jsi šťastná?“ zeptal se. Jen tak.
Nechtěla na to vůbec odpovídat.
*
Rozloučili se. Vykročila na tramvaj, a pak se za ním ohlédla.
Trochu zmateně.
Zaklela, když si podvrtla nohu a přetrhla pásek boty.
Popelko. Přestaň blbnout.
*
(Trvalo jen čtyři dny, než se zhluboka nadechla a s lhaním a hádkami se rozešla.
Najednou neznámá budoucnost jí připadala... krásná?)
*
„Tehdy jsem si říkal, že jsi v depresi. Zbytečně. A že se přitom umíš smát,“ políbil ji.
Zeptej se teď.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit