Andělé všedního dne

Zase sedíme na mostě. Nevím, proč se musíme scházet vždycky na mostech. Tradice, řekl by Jofaniel. Dnes je to tedy Karlův most. Nejveřejnější místo v celé Praze, víc lidí tady snad už být nemůže; všichni se proplétají a křižují a míjejí.
"Takže děláme i sebevrahy? Ale to je přece zakázaný." Ilmuth se rozdurdila.
Nith-Haiah ji rychle obejme kolem ramen. "Jasně že ne. Jenom se snažíme ulehčit jejich blízkým. Rozumíš? Ti na to doplácejí vždycky nejvíc."
Dívám se na pouličního umělce, který se na své jednokolce za chvíli rozjede do Vltavy.
Jofaniel na mne smutně pokývá hlavou. "Jen taková malá laskavost."