Odria

Otřesy
"Máme málo času.
Jediná naše možnost je probít si cestu k Zvěstovateli a zničit jej.
Nebudu vám lhát, není jisté, že přežijeme.
Víte o mě, že jsem bojovala proti Mytnaxu, a vím, co za hrůzu je před námi.
Dá se porazit.
Musíte ze sebe vydat všechno, do poslední kapky sil.
Ti, co mají funkční magotechnologické zbraně, ať je použijí."
-
Postup vpřed.
Střelba.
Smršť ničivé magie.
Křižovatka.
Správný směr vpřed, vpravo a vlevo vztyčit bariéry.
Další vlna příšer.
Pasti.
Mrtví vojáci.
Velký otřes.
Cesta k cíli přehrazena závalem.
"Můžeme to někudy obejít?"
"Nevím kudy, Huseve."
"Sakra!!! Do hajzlu!!! Tak blízko!!!"

"Musíme zjistit, proti čemu stojíme. Shromážděte všechny telepaty a espery."
-
"Máme tu projekci emocí, která není magického původu.
Na působení v takovém rozsahu, jaký cítíme, je potřeba hodně velká síla.
Uděláme tedy tohle.
Arnessa bude pátrat po původu té síly.
Ostatní espeři jí budou krýt.
Až se jí podaří lokalizovat zdroj, tak se o něm naše telepatické eso, Garland, pokusí zjistit co nejvíce informací.
Husev propojí mě, Arnessu a Garlanda.
Ostatní telepati posílí naši obranu."
-
A: Další vrstva klamu pryč.
Už to skoro mám.
Vidím místo.
G: Útočím.
A: Vidím ...
I: Stáhněte se! Stáhněte se!!!!
-
"Mytnaxský zvěstovatel! Ví o nás..."

Děti bouře již čtyři dny bloudí podzemím.
Přestávka na odpočinek.
Husev vyhledal Inrittu: "Velitelko, v regimentu roste strach. Všichni se zatím drží, jsou zvyklí, ale..."
"To je pochopitelné, k tomu ty incidenty posledních dvou dní..."
"Ne, nemyslím jen to, je toho víc - jejich strach roste nepřirozeně, jakoby jej rozdmýchával nějaký vnější vliv.
Vlastní strach vojáci zvládnou, ale tohle - je jen otázka času, až se první zlomí..."
-
"Rrakhati, co je s tebou? Poslední den jsi hrozně zamlklá."
"Mám strach, že jsem tě navedla do smrtelného nebezpečí.
A i když se podaří projít na druhou stranu, bude to znamenat, že se rozloučíme."

Princ Yonghorn vyjel porazit krutého draka, o kterém se dočetl v zahraničním tisku.
Cestou, nedaleko místa určení, potkal starého čaroděje Greffiho.
"Princi, vidím kam jedeš a mohu ti prodat skvělý pancíř, vidíš," a vyčaroval silný plamen, "žádný oheň jej nespálí."
"Dobrá tedy, kolik za něj chceš? Hmmm. Trochu drahé, ale což, dračí poklad mi to vynahradí, tu máš."
Oblékl si princ pancíř a za nedlouho dorazil k dračímu doupěti.
Drak vylezl ven, vychrlil plameny, princ ani nehnul brvou a byl na škvarek.
Objevil se čaroděj, vyklepal zbytky prince z pancíře.
"Jako nový, jenom dám nové řemení. Tak zas příště Altedebrasi."

"Velitelko, proč na mě pořád zírá? Jsem z toho nervózní," v pohledu výčitka.
-
"Rrakhati, co tě tak fascinuje na mém theurgovi?"
"Nikdy jsem neviděla kočkona, vidíš? Jeho ocas, jak s ním mává ve vzduchu!"
"Kočkoni ocasem vyjadřují emoce."
"Hmmm. My ne."
-
Yandaii rozložil propriety, nakreslil obrazce a pevně svíral hůl.
"Inri, co to dělá?"
"Kontaktuje sféry, vy nemáte theurgy?"
"Máme, ale neviděla jsem žádnou při práci."
"Vidíš tu hromádku, co má před sebou?"
"Jo."
"Když zmizí, znamená to kontakt."
Hromádka zmizela, po chvíli se Yandaii probral z tranzu.
"Sféry o tomto podzemí neví mnoho, ale cesta podzemím na sever existuje."

"Můžu si prohlédnout tvé scimitary?"
"Jasně," utrousila Inritta, zatímco žvýkala kamzičí šašlik.
"Úžasné zbraně, teď už chápu, jak jsi mi dokázala udělat z tohohle mého pilu."
"Ukaž? Woa! To je fakt hrůza. To bude chtít překovat - třeba v pluh," ušklíbla se, mírně zlomyslně.
"Pluh? To je nějaká exotická zbraň?" zjevně nepostřehla sarkasmus.
"Počkej, Rrakhati, ty vážně nevíš, co je pluh?"
"Ne. Co je to?"
"Jak bych to ... taková věc, co se tím orá pole."
"Takže, to je jako nějaké nářadí? A to se u vás ková z mitrilu?"
"Ne, prosím, zapomeň na blbej pluh. Neplýtvejme časem, vraťme se do postele."

Stoupali kamenitou cestou podél skal.
Šli za dne.
Rrakhati je vedla ke vstupu do podzemí.
Inritta plánovala, zvažovala, vyhodnocovala možnosti a občas jí myšlenky sklouzly k třem dnům, které strávila s medůzou, než regiment dorazil. Byly to šťastné vzpomínky.
Pohybovali se obzvláště opatrně.
K ústí bývalého dolu došli podle plánu.
Stav šachet je moc nepotěšil.
Některými úseky se budou muset protáhnout po jednom.
Koně a větší zvířata neprojdou.
Sedm osmin regimentu je pěchota, takže zbývá zhruba stovka tvorů, které budou potřebovat na druhé straně hor, pokud jí dosáhnou.
Ještěže je v kádru dostatek magiků schopných proměny tvorů ve skladné předměty.

"Co se vlastně stalo mým průzkumníkům?" a s tázavám pohledem naznačí prstem přes krk.
Rrakhati poklepe prstem na kamennou stěnu, ukáže levou horní rukou: "Stojí pět minut cesty v podrostu."
Za chvíli prohlížejí dvě sochy v přikrčených pozicích.
Medůza krčí rameny, "Nemám ráda plížily."
"Můžeš to zvrátit?"
"Jo.
Předevčírem by mne nenapadlo, že to budu dělat."
-
Husev Galbyroy si protahuje ztuhlá záda: "Velitelko, ty tady?
Měl jsem dojem, že jsem zahlíd ... ssakra!"
Přísný pohled: "Tenhle zpackanej průzkum si ještě vypijete, ale teď není času nazbyt.
Okamžitě se vraťte do tábora. Všichni se sbalí a přesunou sem.
Co nejlépe zahlaďte stopy."

"Shrňme si to znovu.
Jdou po vás dvě armády, takže na jih a kolem hor nemůžeš.
Jsou ti v patách a času je málo."
"Jo, a když se pokusíme projít průsmykem, není šance, aby si toho klan nevšiml, dojde k boji a bude to masakr.
Zkusit průchod dohodnout je bez šancí."
Rrakhati se zadívala kamsi za Inrittinu hlavu: "Věř mi, znám názory vůdkyně v tomhle ohledu dost dobře.
Tenhle začarovaný kruh asi nemá dobré řešení.
Ledaže ..."
"Ledaže co?"
"Jsou tu staré doly a tunely...
Ani klan neví kudy přesně vedou.
Možná lze projít pod horami.
Něco tam ale určitě číhá..."

"Klan se usídlil v horách před 300 lety - to mi nebylo ani století.
Byly opuštěné - až na příšernosti, co tu zbyly po Válce.
Od mala se učím bojovat, znát zemi, přírodu a ovládat síly, vlastní mému rodu.
Většina mých vrstevnic má potomstvo - já po tom netoužila. Asi jsem divná."
"Před Válkou jsem vystudovala universitu - mistrovský titul magie.
Pak se rukovalo proti Mytnaxu.
Většina přátel padla.
Našla jsem si nové a ti také umřeli.
Válku jsme vyhráli, zbyl jen zničený kontinent.
Děti bouře jsme zakládali tři, jeden zabit, druhej se na to časem vykašlal.
Takhle jsem si v mládí život nepředstavovala."