Odria

"Rrakhati Anshagirra ar´Shiggira?"
"Správně, to je moje jméno," usmála se.
"A tvůj klan Rrakhor-Nessti tvoří čistě jen medůzy?"
"Ne, jsou tu i minotauři, nějací krollové, velcí hadi a bytosti země. Medůzy jsou vůdkyně klanu. A co tvůj regiment?"
"Děti bouře, to je fakt pastrá banda. Lidi, elfové, mongové, několik trpaslíků, hobitů a různí kříženci.
Dokonce dva skřeti, goblodémon, tři krysodlaci, tygrodlak, medvědodlačice.
Abych nezapoměla, taky čtyři kočkoni, oživlá socha a dokonce i svobodný fext."
"To není regiment, to je bestiář! Jak se vůbec domluvíte?"
"Jako společný jazyk používáme Wittgardštinu - nejsnáze se naučí, a před Válkou byla na Pengeře obecnou řečí."

Toho večera nezůstalo u jedné láhve, Inritta se podělila i o ruční dělo, pro případ nouze.
Nenalezly východisko, ale vyložily karty na stůl.
A pak najednou všechny starosti, celá váha světa, na chvíli, byla pryč.
Nahodilý letmý dotyk se změnil v záměrný.
Oční kontakt, delší, než by měl být.
Tradice? Zábrany? Ostražitost? Jen další zbytečná přítěž...
První polibek - ještě nesmělý.
Lavinu, která následovala, už ale nedokázalo zastavit nic.
V propletenci těl, promazaném potem, se snoubila síla s něhou, prudkost i rafinovanost.
Zkušenosti několika staletí je dovedly až sem.
Během jediného dne nalezly něco, co nehledaly a nevěděly, že mohou najít.

"Odpočatá?"
"Jde to."
"Kousek po cestě mám příbytek ve skále, nebude vadit, když si promluvíme tam?"
"Může být."
Jde za medůzou svižným krokem, vyčerpání jakoby necítila.
Pěkný nohy, ale ten ocas ...
"Jsme na místě."
Prostornej bejvák. Rozhodně zformovaný. Pár magickejch krámů. Nic co by vypadalo jako past.
"Potřebuju se dostat na druhou stranu hor."
"Bojuješ dobře a čestně, mohla bych tě nechat projít."
"Ne sama, se svým regimentem."
"To je vtip?"
"Ne, tábořej dva dny cesty na jih."
"Tak, to bude problém..."
Na stole přistála lahev Wizzard´s Banana.
Inritta zkoukla lahev, pak tázavý pohled na medůzu.
"Jinej chlast tu nemám."

Dvě hodiny boje a Inritta je k smrti vyčerpaná, zhmožděná a pořezaná na mnoha místech.
Naštěstí pro ni, medůza vypadá podobně.
A to se říká těžko na cvičišti, lehko na bojišti...
Boj dávno ztratil na intenzitě.
"Monžko, když teď přivolám svůj element, tak za pět minut budu fit a rozsekám tě."
"Medůzo, když do sebe vrazim pět pentavrinů, tak jsem za dvě minuty fit a rozsekám tě."
Říkají současně: "Tohle nemá smysl."
"Příměří?"
"Příměří."
"Promluvíme si ... potom."
Obě zamíří k nejbližšímu stromu.
"Tam si chci sednout ..."
Kouknou na sebe. Inritta pokrčí rameny.
Ve stínu pod stromem je místo pro obě.

Od skal přichází mohutná ženská postava.
Jejda, medúza.
Odpálit všechna freezlá* ničivá kouzla! Zbyde jen krvavý mazanec.
Ne, blbý nápad.
"Až tě porazím, nechám si tvoje zbraně," zahřímala medúza a tasila tři scimitary.
Střeh.
Ohromným skokem rovnou zaútočila.
Kryt, kryt, útok, útok, úhyb, kryt.
Třesk zbraní o zbraň, občas zbraně o štít.
Jsem rychlejší, ale čtyři ruce. To bude na dlouho. A co asi znamená ta mazanice na jejím štítu?
Deset minut prudkého boje.
Trocha krve na obou stranách.
Půl hodina boje.
Spousta potu.
"Vzdej to, fialovooká!"
"Ty to vzdej, užovko!"
"Jak jsi mě to nazvala! TY!"
Třísk! Třísk! Třísk!

Stoupá do mírného kopce ke skalní průrvě.
Nenápadně, skrz vegetaci.
Několik metrů podél cesty.
Na některých stromech visí zvířecí lebky, kančí, vlčí - a témhleta vypadá na baziliščí - slušně velkej kus.
Chce zjistit, proč se dva její průzkumníci - dobří průzkumníci - nevrátili.
Všechny smysly vybuzené na maximum.
Slabé zachvění magického pole.
Opatrně ošahává a sonduje.
Alarmy, velmi dobré. Tiché. Všude přes cestu a kolem.
Tohle nepůjde obejít.
Tolik k nenápadnosti.
Čas na změnu taktiky.
Vystupuje otevřeně na cestu.
Tasí scimitary.
Pevným krokem kráčí vpřed.
Ví, že je sledována.
"Já, Inritta Touquewaid, vyzívám toho, kdo střeží cestu na osobní souboj o právo průchodu!"

Archdarklord Aberkainen The Megadark vyčkal příchodu nového asistenta.
"Ó nejtemnější .."
"Ušetřte mne těch opiček. Mám pro vás úkol."
"Sledujete Wittgardské zprávy?"
"Ne, pane, ale zaslechl jsem zvěsti."
"Na tomto datakrystalu jsou informace o podmořských rasách, jejichž existence byla doposud tajena."
"Nenápadně je zveřejněte, ať to pochází z různých zdrojů."
"Znáte Oraculova proroctví?"
"Ano."
"To, co se právě událo, je částí podmínky v Kontraproroctví."
"Nerozumím, vždyť..."
"To je v pořádku."
-
"Pane, došla zpráva, Helldriver byla vyzvednuta - ti vodní tvorové ji dost zřídily. Je tažena domů."
"Za tím stojí Woghisté - získali pod mořem značný vliv. Brzy se s nimi budeme muset vypořádat."

Admirál Mirsha Gladilay sledovala situaci z vlajkového můstku hladinové bitevní lodi Gultimmer.
K námořním silám NPA právě sestupoval na hladinu 500 Xuržský vzdušný svaz.
"Nadešla chvíle ukázat, co naše nové hračky, které jsme dostali věnem, dovedou."
"Admirál Gladilay všem jednotkám - spusťte operaci Dabr!"
Z útrob lodí se vyřinulo hejno obojživelných stíhaček, čtvrtina nové Necrotronic - Exterminator. K nim se připojila letka předsériových typů Quenorax - Daugherron, která po nízké orbitě přilétla až z Xurhu.
Jako déšť kovových ptáků se zanořily pod hladinu.
Při prvním průletu vyčistily prostor kolem Helldriveru, a označily cíle pro první salvu podvodních střel.
"Ukažte jim, jak vypadá peklo!"

Kapitán se odpoutal z probíhající přestřelky.
Na velitelské konzoli vybral Dantarri, Aradoggo a Shaggurtu: "Stáhněte se z boje, za pět minut buďte ve strojovně."
Zkusili už vše.
Křísit padlé, vyvolat duchy z mrtvol nepřátel, opravovat rozstřílené metaghúly do vyčerpání necrokitů.
Ve strojovně se radili čtyři špinaví a unavení důstojníci.
"Už se neudržíme dlouho, budeme muset zničit loď."
"Autodestrukční systém je narušen."
"Přetížení wortex reaktoru?"
"Příliš pojistek - to nemusíme stihnout."
"Pak už zbývá jedině odpálit střelu NovaDoom."
"Ialso, Polzaku, běžte jí připravit."
"My dva zkusíme vybojovat pár minut navíc."
Pár ťuknutí do velitelské konzole. Z interkomu se začla linout Skiranast Kizma.

Bitevní loď Helldriver je podle dostupných informací schopna vydržet celé dny v hloubce 3500, jak je to možné?
Nevím, specifikace plavidel Xuržské flotily neznám.
Vydržely by naše lodě v takové hloubce?
Wittgard nemá vzdušné bitevní lodě.
A vzdušné křižníky?
Nevím.
Neměly bychom i my stavět takové lodě?
Plány ohledně stavby vzdušné flotily jsou tajné.
A co ti tvorové na oněch tolik diskutovaných záběrech? Jsou to nějací démoni?
Konzultoval jsem to s odborníky na theurgii a podle nich - ne. Ale někteří démoni dokáží měnit podobu ...
Na závěr bych se vás rád zeptal, v jakém oboru jste expertem?
PR v mezinárodních vztazích.