DMD č. 25. pro 25. 4. 2020. Téma: Práce všeho druhu

Ambrož se zalyká vzrušením z nadcházejícího střetnutí.
Evžen přitahuje nebezpečí jako magnet, ale on žije v poklidu voňavé dílny. Kdy naposled spolu něco výjimečného podnikli? Snad teď nezklame.
Oba musejí být plně při smyslech. Nic nepřehlédnout, ohrožení či léčku okamžitě rozpoznat, soustředit magické schopnosti, mozky nabroušené, síly vyvážené, oba sehraní, připravení k boji, vyjednávání, úskokům... Musejí si navzájem krýt záda, jeden se stane prodlouženou paží druhého.
Teď!
Kouzlo přetrhne trans.
Naléhavé bušení zesláblo v jemné chvění. Evžen se sveze na zem, protírá si oči, protahuje rozbolavělé tělo.
Cesta do neznáma je otevřená.
Jen Libuše ví, co čeká na jejím konci.

"Práce ve fyzice... co do té otázky patří?"
Odložila smeták a zamyslela se.
"Začni s prací mechanickou. Tu koná síla, která posouvá těleso po určité dráze. Směr síly musí být stejný se směrem posunutí. Jinak síla práci nekoná. V elektromagnetismu proto koná práci jen elektrická síla, ne magnetická, která je kolmá na rychlost. Jednotka práce je joule."
"To je jednotka energie."
"I tepla. V termodynamice zvýšíme vnitřní energii konáním práce nebo tepelnou výměnou."
"Dál."
"V kvantové mechanice existuje výstupní práce - energie, kterou dodá světlo elektronu, aby se uvolnil z kovu..."
Do dveří se vsunul mop.
"Nechceš jít konečně něco dělat?"

"... Hydraščuk - magie všeho druhu!" zakončil vesele Leydenforz krátkou pauzu.
"Ja něovládam všechny typy magíje."
"No, to nevadí. Zpět do práce, " nasadil profesionální tvář.
"Zdroj energíje je uvnitř. Jsou tu dvě samoreplikačni mátrice. Stíněné. Reagúji na narušeni útokem."
"Pěkně komplexní, skoro mne děsí co bude za nimi. Všiml jste si, že ty sochy a pasti tady kolem a TOHLE, má to úplně jiný styl. Tamto hrubé, jakoby přebasované, tohle ostré, kristalické, jako hvizd."
"Všíml, a co?"
"Jsou to díla různých magiků přeci! Navíc tohle je mnohem novější!"
"To móžno, ale jak nam to pomuže dostat se skŕz?"
Náhle se dveře otevřely...

"Co vlastně umíte, paní? Zapíšem si do dotazníčku."

Původní profese: zahradnice - od motyky až po svatební kytice (taky ty smuteční)
Další dovednosti:
- krejčová (tak na okraj, když v obchodě nic není)
- cukrářka (dortíky pro radost, cukroví na zoubek)
- košíkářka (když už se to člověk naučí)
- servis zahradní techniky (než bych se dočkala a navíc to mám v profesním listu)
- malířské a natěračské práce (kluci z domu a barák veliký)

"A něco jiného ještě umíte?"

Ale ano. Kromě běžných domácích prací třeba dláždit chodníky tvárnicí i žulou a zasklívat okna a...

"Paní, nedělejte si fóry , my jsme solidní firma, žádné mraveniště."

„Vy jste se zbláznily!“
„Maruško, ty na to máš! Uvědom si, že tě sice zaměstnává Darja, ale velíš tady ty.“
„Já?“
„Zahrada. Skleník. Dům. Zvířata. Úklid. Zásobování. Teď organizuješ dělníky při rekonstrukci. Myslíš, že jsme slepé? Alex jsi zoptimalizovala nákupy – pamatuješ? Maximum zboží za minimum peněz?“
„Všechno stíháš, přitom jsi pořád rozesmátá, spokojená, děláš nám úžasný zázemí. Jsi prostě manažerka non plus ultra. Věř nám.“
„Co bych podle vás měla dělat?“
„Podívej, když zorganizuješ partičku ženských a naučíš je uklízet tak, jak to umíš ty, utrhají ti okolní domácnosti ruce, jen abyste uklízely u nich…“
„Myslíte?“
„Nemyslíme. My to víme.“

Héraklés klečel před trůnem a hleděl na svého pána. V duchu si říkal, že musí s pokorou přijmout svůj zasloužený osud a strpět všechna příkoří, ale co je moc, to je moc.

"Tohle nemůžeš myslet vážně, Eurysthee! První úkoly jsem přijal bez námitek, zabíjet nebezpečná zvířata je odedávna užitečná a potřebná věc. I ty další úkoly jsem plnil, ačkoli to už byly jen tvé rozmary, a navíc ses pokusil poštvat mě proti samotné Artemidě. Ale uklízet chlévy? To není práce pro mne!"

Eurystheus se ošklivě usmál.

"Je to rozhodnutí bohů, Hérakle, ostatně ti to předpověděli v Delfách. Práce jako práce."

Bylo tu odborné rozdělení. Berek by si vzal osobně, kdyby mu sebrali roznětky a vrazili do ruky obvaz, ale to neznamenalo, že by to nezvlád. Základní bojové dovednosti, pokročilé bojové dovednosti, expertní bojové dovednosti, nemožné na počkání, zázraky do tří dnů!
Po Rozkazu 66 se každý den objevovaly vlohy pro zemědělství, stavitelství, klempířinu, malířství, pokrývačství, lov a sběr, mechaniku a strojírenství, robotiku (včetně bojové), stopování a kopání dostatečně hlubokých hrobů pro dostatečně mrtvé Inkvizitory.
Čas si vyžádal další vedlejší pracovní poměr kuchař, opravář a společník při uličnictvích.
Jako hlavní pracovní poměr, ze kterého vyplývaly ty vedlejší, tu byl ten otcovský.

Co si člověk neudělá sám to nemá. Jak se řekne „prosím lístek do Paříže“? I on nese vinu. Nesmím zapomenout ten černý oblek. K čertu s ním, brzy pozná, že udělal chybu! Kde se dá v Paříži levně nocovat? Ano, zatraceně velkou chybu a teď za ni musí zaplatit. Kde mám břitvu?! Nikdy s nimi neměl souhlasit! Nesmím zapomenout odevzdat klíč domovníkovi. Nikdo si nesmí myslet, že jsme se vzdali! V kolik odjíždí vlak? Je to blázen, myslí si, že nevíme o jeho spojenectví s bolševiky… Kde mám kufr?! Brzy zjistí, že nás neměl podceňovat!!! Měl bych vzít francouzský slovník.

Vědět, že stěna hurikánu je jen hranice šesté dimenze, je jedna věc.
Druhá je zadržet dech, ochránit si hlavu rukama, projít, nadechnout se a nepadnout na zem, protože jste se vzpírali vichru a ten je najednou pryč.
Obloha je z kamene.
Sedmá dimenze je obří kamenná kobka.
Zavře oči, zažene nával paniky. Zklidní dech. Opatrně otevře oči a zabodne pohled do země.
Stojí přímo u mraveniště.
Rezaví mravenci nosí jehličí na stavbu, jiní staví mraveniště, další nesou kousky listí a hub a jiní se šikují na obranu.
Zvedat pohled, výš, opatrně. Jde to.
Vykročí k pohostinně vyhlíčející chaloupce uprostřed světa.