DMD č. 11. pro 11. 4. 2022. Téma: Neboj se rozkvést

„No tak, počkej na mne!“
Běžel kamennou sutí.
„Nedej se prosit!“
Prodíral se podrostem.
„Stejně tě chytím!“
Přeskočil ovčí ohrádku.
„Jsi nádherná!“
Šlápl do … něčeho neurčitého, ale nevšímal si toho a běžel dál.
„Víš, kdo já jsem?“
Dále a dále, mezi stromy, mimo cesty, do hloubi lesa.
„Nebuď tak upjatá!“
Na poslední chvíli se vyhnul želvě.
„Neboj se rozkvést!“
Zcela nebožsky se skulil o nejbližší kořen.
„Já ti to u Artemidy potom vyžehlím!“
Znovu se vyhrabal na nohy.
„Když chvilku počkáš, zazpívám ti …“

„Když rozkvést ....“
Konečně se zastavila. Otočila se.
Udělala na něj dlouhý nos a proměnila se ve vavřín.

„Rtěnku. Takhle. Vždyť jsem tě to přece učila, holka,“ Liška si už dávno dala za úkol pomáhat ostatním Přeměněným ženám, aby byly k světu. I tak z nich byla nejpohlednější..
Vyšpulila na sebe rty do zrcadla a zachytila Rezčin odraz.
„A usměj se trochu. Jsi jak ledová královna. S úsměvem budeš hezčí.“
„Hm.“
Rezka nepotřebovala, nechtěla být hezčí. Nenápadnost je dobrá. Sebekontrola...
Mít kontrolu znamená být v bezpečí.
Kočky kontrolovat nemůžete. Chodí si, kam chtějí. Sednou si, kam chtějí.
Třeba k vám na klín.
Rezka nepřítomně hladila zuřivě předoucí kuličku, a aniž si to uvědomovala, usmívala se.
Kočky... jsou nebezpečné.

"Neboj se rozkvést,
duše má,
mé srdce pro tebe plápolá!"

Spock dočetl báseň, kterou mu někdo ponechal na můstku. "Velmi nelogické. Počítači? Kdo tu zanechal tu báseň?"

"Komandér Spock," ozvalo se.

"Počítači, já jsem komandér Spock."

Chvíle mlčení.

"Ne," prohlásil počítač. "Komandér Spock je ve své kajutě."

Spock si povzdechl. Někdo si hrál s počítačem. Spock měl podezření, že ví kdo.

Nebyl překvapený, když v kajutě nalezl Jima.

"Kapitáne... Jime. Tu báseň jsi nemusel psát."

"Chtěl jsem být romantický," zaprotestoval Jim.

"To nebude potřeba," Spock ho políbil. "Už, prosím, nikdy poezii nepiš."

"Hej, já přece... Tak dobře, pro tebe cokoliv."

Na střední nikdy moc nemluvila. Byla vždycky ta, co seděla stranou a mlčela. Stejně si s nimi neměla co říct...

Nenápadná. Nesmělá. A věřila, že i ošklivá. Ráda se schovávala ve velké mikině s kapucí. Cítila se v ní tak nějak... schovaná. Vždycky v džínách. Sukně a šaty téměř nenosila.

V práci snesla hodně. Protivné kolegyně. Veledůležité manažerky. Nesmyslné úkoly...
Až jednoho dne toho bylo dost. Kroku do neznáma se bála, ale věděla, že musí.

---------------

Naučila se usmívat. Nebát se mluvit. Nosit šaty. A začalo ji to bavit.
Naučila se být sebevědomá. Hrdá. Užívat si to.

Rozkvetla. Zevnitř i zvenku.

V rukách mých pohlcená ležíš, spíš.
Jsem tvůj princ, když takhle sníš a prosekal jsem se růžovým houštím až k tvému srdci.
Políbím tvé rty, které jsou k smrti ledové. Jak moc dlouho spala si, princezno.
Mé rány na rukou se sotva hojí a ty trny stále cítím.
Bodají mě při každém dotyku tvého těla.
A tak moc ses chvěla, když pohlcená mnou si býti chtěla.

Líbal jsem celou tvou krásu a ty otevřela si mi všechny své kouty.

Růženko, už nespi.
Jsem ten, kdo ti pomůže k rozkvětu.
Poupátko překrásné nech mě okusit.

...a měli hodně dětí a žili...

Pozoruješ květy užívající si života. Nevíš, proč jsi jiná, I když to nikdo nevysloví (nebo možná mráz takových slov znáš), vpíšeš si to do žil jako svoje selhání.
Přehlížíš, žes dostala méně slunce, že v konejšícím skleníku se vzkvétá snáz než ve vyprahlé zemi, kde bojuješ o nádech. Nebo že tebe slunce spálí a potřebuješ klid stínu.
Svět miluje důrazná slova, ty se proplétáš v tichu mezi řádky.
Čekáš, bojíš se ptát, jestli maji na světě místo i tiché neurozené sedmikrásky.
Ještě nevíš, že až sama sobě dovolíš rozkvést, rozzáříš se jako slunce a tvoje kořeny dokážou měnit lidské cesty.

Postup byl pomalý a tichý. Mossi nežertoval a Berek vynechal svoje nehodící se otázky. (Třeba když máte hodit přesně, ale opravdu přesně granát a on se zeptá: "Víš, proč se rojí včely?")
Ale teď nic. Ticho. Jen místní flóra se kymácela ve větru. A že se mělo co kymácet. Rostliny byly obrovské a divné. Jako všechno na Umbaře.
Zastavili, což se ukázalo jako chyba, protože jen Trins sundal batoh, z výšky se na něj cosi přiřítilo a udělalo CHRAMST!
Naštěstí zbytku týmu trvalo jen necelou minutu, aby chlácholením a potlapkáváním (se značným sebezapřením) donutili kytku otevřít květ a Trinse vyplivnout.

"Neboj se rozkvést!" řval tučný nápis připomínající devadesátkové WordArt písmo v zářivě a opravdu nepřirozeně růžové barvě. Následovalo světle, ale stejně uměle odporné narůžovělé pozadí a fotografie velmi hubené sexy dívky ve skutečně křiklavém a velmi málo zakrývajícím krajkovém spodním prádle. Měla až lascivní výraz ve tváři a její pravá ruka sugestivně mířila k téměř nezakrytému rozkroku.

Sally se znechuceným výrazem vrátila pochybnou krabičku zpátky na regál, ale to už ji zmerčil jeden z prodavačů obchodu s erotikou. "Potřebujete poradit s výběrem afrodisiaca?" Zeptal se s obchodním úsměvem, který Sally přišel naprosto mimo.

Ohlédla se za Mary. "Jsem jen doprovod..."

Neboj sa. Bolí to iba chvíľu.
Musíš mať čisté biele oblečenie. V iných farbách to nie je ono. Nevynikne to tak. A bez oblečenia sa do toho ani nepúšťaj.
Ďalej potrebuješ niečo ostré a špicaté. Nôž môže byť, ale musí mať ostrú špičku. Dýka je asi trochu lepšia. Ihlice fungujú výborne, ale ihly sú príliš malé. A nepoužívaj ani nič príliš veľké.
A potom to použi. Presne tak, ako si myslíš. Odporúčam bodať s náprahom. Predsa len nástroj najprv musí prejsť cez oblečenie. Ale tie červené kvety, ktorými sa ti pokryje telo a šaty, tie za tú trochu námahy stoja.

Bojíte se o čest Vaší dcery? Chcete, aby byla Vaše vnučka vždy a všude v bezpečí? Patříte k puritánům? Kupujte Květenan!
*Střih*
"Vždy jsem se bála toho, co by se mohlo stát, když pustím svou nezletilou dceru samotnou na diskotéku. Díky Květenanu se již bát nemusím." Jana 37.
"Ještě do nedávna jsem se strachovala o to, aby se mi při nočních procházkách nic nestalo. Díky Květenanu se cítím v bezpečí." Linda 22.
*Střih*
Náš dlouhodobě vyvíjený prostředek pro podporu tvořivosti akné je dermatologicky testován. I díky tomu je s jeho používáním spokojeno více než 99 % zákazníků.

Květenan, nebojte se rozkvést!