DMD č. 02. pro 2. 4. 2025. Téma: Jeden z nejlepších tanečníků disco

Ve stodole je tma, jen slabá baterka v ní vytváří malou jeskyňku světla. V jeskyňce se dva kluci sklání nad starým rádiem, třetí opatrně točí ladicím knoflíkem. Tiché praskání a pak…

Kytarový riiiiiiiff!

"Bill Hejly," vydechne Janek.

""Rok, rok, rok," zpívají kluci s rádiem, ramena jim cukají do rytmu a nohy vydupávají ze země tajnou radost. Je to jako zjevení, jako když se na pár chvil otevře škvíra do jiného vesmíru.

Pak se do muziky vlomí táhlé „žžžžžžrrrrr“.

„Zasssrrr, rušička!“

Křečovité prsty ladí frekvenci, kytarový riff se na pár chvil zase vynoří.

Zmrzačená rušičkou, a přesto ta hudba žije dál.

Aurora seděla na baru, zarputile srkala gin tonik a rekapitulovala svůj život. Copacabana se jí zarývala do bubínků a lokty vsedě i vstoje tančících do ramen. Z letargie ji vytrhla procházející postava. Tohohle tady rozhodně nečekala.
„Rabastane? Rabastane!“
Vlasy měl na Travoltu a na nohou zvonáče, ale byl to on. Jeho vyděšený výraz to potvrzoval dokonale.
„P… paní profesorko,“ zastavil se a koktal. „Já… vás rád… vidím?“
„Klid, já tě neprásknu,“ usmála se na něj konspiračně. „Ale jestli chceš zůstat anonymní, přesuň se jinam. Támhle je totiž Brumbál.“
Zmijozelské štěně vykulilo očka. Byl to on. A trsal jako sám Bůh.

V deset večer přestala hrát swingová kapela a vystřídal ji profesionální DJ.
Jakmile se ozvali Bee Gees, věděl, co bude následovat.
Jeho manžel odložil rybízový džus, očima vyzval ostatní u stolu, odkopl židli a v napůl rozhalené košili vyrazil na parket.
Lily, přiměřeně lízlá třemi margaritami, ho nadšeně následovala. Jamese táhla za ruku s sebou.
Frank a Alice se přidali hned vzápětí.
Generace vyrůstající na Travoltovi všem předváděla, co znamená poctivé disko.
„Zlato?“ zavolal na něj Sirius a boky pohyboval tak vulgárně, až mu polovina hostů nepokrytě zírala na rozkrok.
„Ano, hvězdičko?“
„You should be dancing…“
A tak se přidal.

"Tati, nač ta kytka?" táže se Zdirad.
"Přece pro maminku! Dnes je výročí našeho prvního rande," odvětí Pankrác. Vzápětí dostává otázku na tělo:
"A proč ses vlastně s maminkou seznamoval přes seznamku?"
"Víš, chlapče, kdybych patřil mezi nejlepší tanečníky diska, asi bych vymetal diskotéky a nějakou slečnu si nabrnkl tam. Ovšem dnes bych s ní už pravděpodobně nebyl. K výběru partnera je třeba přistupovat racionálně."
"A co láska a city, tati?"
"Jistě, i ty jsou potřeba. Ale pouze dohromady s racionálnem a tolerancí dávají naději na trvalý svazek. Zkrátka, maminka si tu kytku za svou lásku a toleranci opravdu zaslouží."

„Už se loučí discoborci…“ duněl sametový hlas.

Igor Bažina se natřásal ve svém šedém saku, které dobře maskovalo skvrny od tlačenky.

Před ním se vlnila půvabná milfka v černých kozačkách na platformě a síťovaných punčochách. Nad punčochami byla kratičká kožená minisukně. Výš se pan Bažina nedíval.

Dáma svírala v ruce láhev se zteplalým pivem značky Tiger a co chvíli se z něj napila.

Panu Bažinovi bylo v tanečním sálu horko a ukrutně se potil.

„Vítězem soutěže o nejlepšího tanečníka se stává pan Igor Bažina,“ zahalekal do mikrofonu dýdžej. „Všichni se podívejte. Má hlavu jako discokouli.“

Sálem se rozezněl uznalý potlesk.

"Hele, dutohlav to konečně pořádně rozjel!" zavýskl Kocour při pohldu na Rimmera divoce se svíjejícího na pódiu diskotéky.
Lister, notně posilněný alkoholem, se snažil zaostřit na svého kolegu.
"Vypadá jako člověk zasažený proudem, ale válí pěkně," konstatoval Kocour znalecky.
"Jenže on JE zasažený proudem!" zvolal Lister, když si uvědomil, že Rimmerova noha tvořená tvrdým světlem, se dotýká několika obnažených kabelů.
"No né, to je smůla," zkroutil Kocour ústa do podkovičky. "Ale jde mu to fakt dobře, co takhle mu pár voltů přidat?"
"Co blázníš?! To je nemorální, odporný, zvrácený! To je... to je... tak jo, jen ať si pořádně zatrsá!"

"Bude to o klukovi, co hledá svoje místo na slunci."
"To už tady bylo."
"Je z rodiny imigrantů, revoltuje proti otci a snaží se..."
"Takový klišé!"
"Není to jenom o něm, je to o celé společnosti. O tom, jak lidé narážejí na strop, nedaří se jim ho překonat. Mladí mají své sny, realita pro ně není dost dobrá, a tak unikají..."
"Hele, Johne, tohle všechno jsme viděli stokrát. S tím tě každej pošle do háje."
"Už jsem zmínil, že mám nejlepšího tanečníka disco?"
"Ukaž... o žádným Travoltovi jsem nikdy neslyšel... tak ať přijde zejtra a ukáže, co v něm je."

„Sakra, proč jako nejsem v nebi!?“
„Třeba proto, že čtyřikrát rozvedenej komediant, co umřel na infarkt poté, co si na viagru šlehnul lajnu koksu, tam prostě nemá co dělat,“ uchechtl se na čerstvého nebožtíka čert.
„Oukej, to jsem nevychytal, beru, ale jsem jeden z nejlepších tanečníků disca vůbec!“ bránil se zemřelý.
„Tomu už nic nepomůže,“ prohlásil čert směrem k Satanovi. „Co s ním?“
„Naše obvyklé mučení tady nezabere,“ povzdechl si Satan.
„Pravda. Tomu pustíš Michala Davida, a on ještě začne trsat…“
„Umělci žijou pro potlesk. Tak ho za trest necháme tancovat těm, kteří ho budou na kolenou prosit, aby přestal.“

Honza Kocour si už nejméně podesáté nenápadně prohlížel svého spolucestujícího. Kožené kotníkové boty, vlněné podkolenky… Vážně? Vlněné podkolenky?! Ještěže ne Lederhosen! Ačkoli ty béžové kalhoty pod kolena vypadaly ještě staromódněji než zelený plátěný batoh a vyšisovaná větrovka. Kněz a čaroděj se spolu vypravili na výlet… To znělo jako začátek nějakého nepovedeného vtipu!
“Žiju si svůj diskopříběh, ááááhaha…” ozýval se z vedlejších sedaček notně falešný zpěv téměř přehlušující hudbu z reproduktoru, parta povzbuzovala zpěváka i k taneční kreaci. Motorák měl bohužel jen jeden vůz.
“Vystoupíme,” řekl Kostelecký. “Toho trotla nezvládnu. Neručím za sebe.”
Honza jen kývl. Vážně na něj mluví latinsky?

Myslel si, že je připraven, vždyť Horečku sobotní noci viděl třikrát. Tajně doma před zrcadlem nacvičoval Travoltovy pohyby. Zpočátku to šlo ztuha, spíše než tanec to připomínalo šlapání zelí. Postupem doby a s přimhouřenýma očima se to dalo považovat za tanec. Právě včas.

Na konec školního roku pořádala škola rozlučkovou diskotéku. Tělocvična se přeměnila v taneční sál, nejmladší učitel se chopil funkce diskžokeje.

Taneční samouk vběhl na parket a jal se předvádět naučené kroky.

Snad by si jeho neumětelství nikdo nevšiml (ostatně nebyl sám), kdyby k divokým pohybům boků nepřidal ruce. Rozmáchl se ala Travolta a shodil procházející kantorce paruku.