DMD č. 02. pro 2. 4. 2025. Téma: Jeden z nejlepších tanečníků disco

Mezi stromy se vinuly tóny elfské písně a celý les dýchal zpěvem beze slov. Zmámená kouzlem se Pippa nechala Philzou vést po tanečním parketu z měkkého mechu.
“Možná bychom…”
Než stihla dokončit myšlenku, zadrnčel ostrý tón a píseň se změnila. Tahle nová verze nepřipomínala nic, co Pippa kdy slyšela, ale Philza nezaváhal ani okamžik. V očích se mu rozzářily supernovy.
“Tuhle miluju!” oznámil a rozvlnil své tělo v nevídaných tanečních kreacích. Pippa sledovala jeho téměř akrobatické pohyby s rozporuplnými pocity. Nic proti moderním žánrům, ale cítila, že kouzlo romantického okamžiku jaksi pominulo. Jakkoli byl Philza bezesporu nejlepším tanečníkem v okolí.

"Takže," Lister se ošil, "si chtěj trsnout?"
"Pane, jde o disko a... sežerou vás, pokud v taneční soutěži prohrajete," upřesnil Kryton.
"Maličkost, pánové," narovnal se Kocour.
"Pane, možná byste to měli zvážit," řekl nejistě Kryton.
"Neměli, Krytone," ucedil Rimmer.
"Musím odporovat, pane. Faktem je..."
"Faktem je, že roboti se můžou porouchat!" Rimmerův hlas přeskočil do fistule.
"Nestyďte se, že jste výjimečně v něčem... že jste v něčem výjimečně dobrý!"
"Vysvětlí někdo..."
"Viděl jsem ho. Víckrát," Kryton ukázal na Rimmera, "je to jeden z nejlepších tanečníků disco všech dob! Kocour je oproti němu naprosté dřevo!"

Kocour se probudil s bušícím srdcem.

Plukovník snad kdysi býval mladý muž, veselý vojáček, pro kterého je válka dobrodružství a vzrušení podobné intenzity jako točit se v kole s pěkným děvčetem. Možná si jeho tělo pamatovalo divoké čardáše a polky, vířící copy a bosé nohy, třeba byl kdysi pozván do města a dvořil se elegantním dámám, jistě viděl a zakusil mnohé, rozkročen mezi staletími. Jistě by mnohé z těch zkušeností dokázal zúročit i teď, je to pořád stejné, pravidelný rytmus, rozzářené oči, zrychlený dech, společensky akceptovaná touha, blízkost těl. Od toho, aby se stal jedním z nejlepších tanečníků diska, ho dělila jen ta zatracená staletá kolena.

Nikdo by to od něj nečekal, ani ti, kteří obdivovali jeho intelekt, mimořádnou výkonnost a přímo drtivou výmluvnost. Nicméně k získání přízně lidu je potřeba i jiných schopností. Shromáždění lidé nestačili zírat, jak se náčelníkův věrný pobočník Karlíček s kamenným výrazem a prkenným držením těla jako mávnutím proutku proměnil v tanečníka sršícího energií, která strhávala ostatní a vyvolávala vlny nadšení. Dokonce i jeho zdatná kolegyně, která nedávno oslnila kankánem, bledla závistí. Náčelník zprvu spokojeně přihlížel, poznenáhlu ale dospěl k rozhodnutí obrátit na příštím setkání zase veškerou pozornost na sebe. A možná ještě hodit důchodcům pár bankovek, ty to jistí vždycky.

Nedobrá doba. Neúroda, drahota, tíseň … snad proto, když na ulici spatřila toho zachmuřeného pištce v barevné suknici (prý přišel odněkud z Hameln), požádala jej, aby zahrál něco veselého.
Takovou hudbu nikdy neslyšela. Její tělo se dalo do tance … byly to neznámé, nové melodie … postupně se přidávali další … z portálu katedrály sestoupilo pět panen moudrých, jejichž škodolibé pohledy se změnily ve fascinované, a začalo vířit … nakonec dnem nocí tančilo kolem čtyřset obyvatel.
Asi po týdnu, zrovna když hráli „já chci žít nonstop“, se přidal nový tanečník – není to moc známo, ale tančí rád a je v tom velice dobrý -
„SMÍM PROSIT?“

Morse stál uprostřed parketu, kde se ještě před hodinou odrážela prasátka z obří discokoule a stovky bot tepalo v rytmu disca. Teď tam ležel mrtvý muž - Charlie "Disco King" Blaze.

"Nejlepší tanečník ve městě," oznámil Lewis. "Teda, říká se to."

Morse se sklonil k mrtvému. "Hořké mandle," nakrčil nos. "Vsadím láhev Glenfiddich, že to pitva potvrdí."

Lewis hvízdl. "A co motiv? Taky si vsadíš?"

"Teď ještě ne. Ale dovol mi poznamenat, že druhý nejlepší tanečník už není druhý."

"Ale dej pokoj! Že by se už vraždilo i kvůli tanci?"

Morse pokrčil rameny. "Pokud se ovšem tomu šílenství dá říkat tanec."

Cestou do Prahy došla řeč i na Karlovu družinu.
"Slyšel jsem, že je teď na královském dvoře hodně Italů."
"Je to pravda. Ta země snad přetéká učenci a kavalíry," souhlasil Svatopluk, "a král Karel miluje umění, tanec a rytířské turnaje."
"Ty znáš nějakého Itala?"
"Samozřejmě. Na jedné hostině jsem se seznámil s mužem zvaným Bocaccio Disco. Tvrdil, že je nejlepší tanečník na světě. Rozhodně uměl skvěle šermovat. Vyprovokoval tři pány, kteří ho vyzvali k souboji. Každého z nich porazil, aniž utrpěl jediný škrábanec, a ještě se zeptal, zda by chtěli repete."
"Co mu na to řekli?"
"Ať jde do řiti."

„Tak co teď?“ zeptala se Ellie Alexe.

Seděli v menší hospůdce poblíž Alexova bydliště. Ellie se tady vždy líbilo - starý retro styl vybavení, k tomu dobová hudba 80 let, malý taneční parket.

„Teď by si mohla slavit chycení vraha, kdyby si všechnu slávu na sebe nevzal kapitán.“

„Mně to nevadí,“ usmála se čerstvá poručík Kowalski. „Já vím, že velký dík patří i tobě, kdybys nezaznamenal číslo auta, taky jsem tu nemusela vůbec být.“

V jukeboxu spustili Wild Boys.

„Pojď, zatančíme si, ukážeš mi, jaký jsi tanečník?“

„To opravdu rád, pokud chceš vidět svíjení mořského hada, jsem ti k dispozici.“

Levandule si na plese stěžovala nějaké Havraspárce. Mluvily spolu poprvé. Jen proto, že sdílely tanečního partnera pro večer.

Nebo - Seamus a Dean byli jedna ruka natolik, že to tak působilo. Na plese nevyjímaje.

"Já čekala romantiku, tak hezky mě pozval... Místo toho tančí s kámošem. A když už se mnou tancoval - co to bylo?! Jo, hudba teď není plesová, ale on se svíjí jak had, co to je?!" ukázala Levandule jeho směrem.

Havraspárka se zasmála.
"Radši tohle, než Deanovo umrtvené pohupování."

"Co? Vždyť tancuje normálně."

"Teď už jo."

"...Ach jo..."

"...Hele, můžeme tancovat spolu. Ale neslibuju lepší pohyby než Seamusovy."

Klub na Niamosu je jiná kategorie než cokoli předtím.
Záře neonů, hudba, kterou cítíte až v kostech, a stovky tvorů, kteří sledují ten stejný rytmus.
Je snadné se v něm ztratit.
Někdo se k němu přitiskne. Mouse se na něj usměje, než ho odtáhne do kouta dál od parketu.
I tady se dá sledovat rytmus, tep srdce v uších a přerývaný dech a to, jak mu ten druhý vychází vstříc, než mu konečně zaplete prsty do vlasů a začne rychlost udávat sám.
I v tom se dá snadno ztratit.

Otře si pusu hřbetem ruky a vydá se hledat dalšího tanečníka.