DMD Bonus č. 09 pro 30. 4. 2026

"Katherine, pamatuj si, že jako manželka máš právo nevypovídat."

Pronesl k ní klidným hlasem její právník. 

Malou chvilku tuhle možnost zvažovala, ale nakonec zavrtěla hlavou. Ona vypovídat chtěla. 

Tohle už nebylo jenom o vázičkách nebo nějakém pošetilém snu. 

Tohle byla pověstná poslední kapka. 

Před několika lety se nestala členkou fénixova řádu jen tak pro nic za nic. 

Nesnášela lež. 

Vešla do místnosti a rozhlédla se kolem sebe. Věnovala malý úsměv muži v první řadě, hned potom si všimla dalších známých tváří. Samozřejmě že ji přišly podpořit její kamarádky. 

Zhluboka se nadechla a posadila se do křesla, které bylo vyhrazené svědkům. 

"Chceš být zase miminko?" Zeptala se maminka Haruta. Chce ho poslat k Nakamotovým... něco vyřídit. Tříletý Haruto se stydí jít sám, ale maminka ví jak na něj. "Ne." Nechce být znovu miminko. Už je přeci velký a to znamená umět si poradit i sám. Na rozloučenou se dotknou dlaněmi. Prsty se o sebe zapřou. Všechny kromě jednoho.

Maminka Haruta sleduje ze zápraží. Odchází po cestě, nevšímá si nápadně skrytých kamer v rukách "náhodných" kolemjdoucí. U domu Nakamotových vyndá z batůžku nádobku, kterou začne kropit kolem domku. Nahmatá zápalky v kapse. Vytáhne. Škrtne.

Nakonec prohodí oknem žehličku se vzkazem od maminky.

Dušane, 
Tento dopis není prosba ani žádost. Jen ti sděluji důvody, proč tvoje snahy kontaktovat mě přes kamarády jsou zbytečné: 
Mám kde bydlet, přestože jsi mi za zády prodal byt a peníze za něj už nikdy neuvidím, ani kdybych měla právní oporu. Nepotřebuji nabídky almužen od tvé rodiny.
Můj manžel a děti ví o mé minulosti. 
Překvápko, že? Mám dva syny a dceru. Z IVF kliniky vím, že ve skutečnosti jsi neplodný ty. Vážně sis myslel, že to nepraskne? 
Našla jsem skutečného muže, dospělého, zaměstnaného, inteligentního. Což ty nikdy nebudeš, ale naštěstí už žádné ženě život nezničíš. 
Sbohem, 
Gabriela Vašáková

Henry je zmítán mezi dvěma extrémy.
Chtěl by se schovat v paláci, vůbec nic k těm článkům neříct, nikdy nevyjít.
Ale taky by chtěl vyběhnout na balkon a vykřičet do světa, že miluje Alexe Claremont-Diaze a už nenechá nic, aby se jim postavilo do cesty. Pak by se sebral a letěl za ním přes půlku světa.
Nemá právo ani na jedno.
A tak sedí zavřený v paláci, bez telefonu, bez možnosti cokoliv udělat, jen s Beou a Shaanem. Čeká na popravu.
Pak Shaanovi zazvoní telefon a o chvíli později uslyší Alexe.
Svět je najednou méně děsivý. Spolu to přece zvládnou.

"you're a dream, Hawk," he sighed close to his ear, "amazing."

Left speechless and shivering, he gasped when soft lips and scratchy mustache grazed his jaw. To think he'd feared he'd destroy their friendship, and instead see the bond reach far beyond that definition and blossom into a string of precious moments of closeness... He could only cling to the man who kept him sane with his sunshine smile and turned his brain into mush with his skilled hands at the same time, and hope this dream now covered in red dye all over doesn't stop when the war does.

Evžen svlékne propálené špinavé tričko. 
Xénie prohlíží zraněnou paži: „Budu to muset přeléčit.“ Místo čarování se však přitiskne k jeho zádům, opře si tvář o zdravé rameno. Dojatě vzdychne: „Strašně to uteklo. Napadlo by tě, že budeme tak brzy chystat svatbu?“
Evžen zamyšleně pokývá hlavou: „Vyrostl.“

Sylvie postaví na noční stolek hrnek čerstvého čaje a zatřese chrápajícím manželem: „Tomáši, vzbuď se. Už jsi vzhůru? Nebudeš věřit tomu, co ti teď povím.“

Slávka a Drahoš nemají potřebu cokoliv říkat. Přemoženi únavou usínají ve vděčném láskyplném objetí.
Noční obloha bledne v chladném svítání. 
Nad nejstarší školou magie se pozvolna rodí nový den.