DMD č. 2. pro 2. 4. 2012. Téma: Slepice

Po válce musel dokončit přerušený sedmý školní rok.
A Snape se mu to rozhodl zhoršit. Právě teď to uvnitř něj díky zmíněnému vřelo.
„Pane Pottere, musím upozornit, že za jakékoli sprosté slovo, které hodláte použít v souvislosti s mou osobou, srazím Nebelvíru patnáct bodů,“ sklepnímu netopýru hrál na tváři škodolibý úsměv.
„Vy… Vy…,“ začal konečně Harry, ale výraz muže před ním ho ujistil, že urážet veleváženého profesora Snapea není dobrý nápad.
Naprázdno polkl. Všechny urážky, které se mu draly na mysl, by stály jeho kolej příliš bodů.
„Vy…“
„Ano?“
„Vy slepice!“
A Severus Snape po vyslechnutí jeho slov smrtelně zbledl.

Scorch věděl, že má co nabídnout. Neexistovala možnost, že by ho nějaká žena odmítla. Neodmítne ho ani mladá Jedi, pokud ví, co je pro ni dobré. Našel ji v kumbálu na zádi. Nedbale se opřel o futro a pronesl: „Co dělá tak pěkné děvče v tak ošklivém kumbálu?“
Lea se otočila. Co po mně může chtít? Ukázalo se, že chce polibek.
Vyděšeně sledovala přibližující se ústa. Toho se neodváží!
Scorch se odvážil.
Lea použila Sílu.
Police se zapraštěním povolily.
Scorchovi zakrylo obzor něco velkého žlutého jako slunce. Přineslo temnotu.
Tess hleděla na tu spoušť. „Co vám udělala moje sádrová slepice?“

„...A poptejte se na ohňový den!“ zavolal za ním ještě Brumbál.
„Jistě, řediteli.“ zabručel a utekl dřív, než stihl mít ten senilní dědek další praštěné přání.
„K čemu, u Merlina, potřebuje dalšího fénixe?“ postěžoval si, a strhl body nebelvírskému prvákovi, sám nevěděl proč.
„Vždyť fénix... K čemu to je? Léčivý lektvar si můžu udělat sám, a ještě bez popelového bordelu! Fénix... To je jen zlatá slepice!“
Zrovna chtěl vyrazit k bráně, aby došel do Mžourova, když si všiml Hagrida nesoucího klícku slepic. Zamyslel se, načež s křikem „Filiusi, jak bylo to kouzlo pro změnu barvy?“ zmizel za rohem pronásledujíc Kratiknota..

„No tak, malá, puťa, puťa.“
Slepice se nepohnula ani o krok, jen natáčela hlavu a blýskala očima.
„Pojď ke mně, budeme si hrát, puťa.“
Slepice zaváhala... a zacouvala do škvíry ve vydrolené zdi domu za sebou.
„Jsme tu jen ty a já – a mně kručí v břiše, tak přestaň dělat fóry.“
Slepice si čechrala peří.
„Nedáváš mi jinou možnost.“
Slepice zareagovala nečekaně rychle. Proměnila se v načepýřenou hromádku zuřivosti a zaútočila, padni kam padni. Když těsně minula oko, zavyl a vzal nohy na ramena.
Při obíhání rohu skoro vrazil do člověka. Zpomalil a vztyčil uši.
„Kní, kní, vrti a vrti.“

„Ty jsi ale blbá slepice!“
„No dovol, Severusi,“ ohradila se Hermiona.
„No tak se na ni podívej. Vůbec nechce pít můj speciální výživný zrnný lektvar,“ stěžoval si Severus.
„Slepice radši zobou, Severusi,“ poznamenala Hermiona suše a podezíravě začenichala.
„A ten lekvar páchne jako režná,“ dodala a rázem zalitovala svého rozhodnutí koupit do sklepení kurník. Drahá vejce jsou drahá vejce, ale Severus chovatel?
…
Voldemort se blaženě ponořil do své každodenní lázně z 6666 vajec, která mu měla dodat věčné mládí, krásu a sexappeal. Pečlivě si rozetřel po šedé lysé lebce obzvláště žlutý žloutek. Větší klece, pche! Ti mudlové taky všemu uvěří.

Při práci si prozpěvovala. Léčivou tinkturu z aloe měla skoro hotovou, stačilo ji jen přecedit a zbavit tak nakrájených listů.
„Mami, můžu si jít hrát ven?“ zeptala se její sedmiletá dcerka.
„Jdi, ale předtím tohle vysyp na kompost,“ řekla a podala jí misku s kousky aloe, které vylovila z alkoholu. Pak se dala do úklidu.
***
„Mami, mami, slepicím je špatně!“ Dcera vpadla do kuchyně jako blesk.
Opravdu. Slepice se motaly a padaly jedna přes druhou.
Určitě je někdo otrávil!
Pak spatřila ostatní slepice, jak se nerušeně přehrabávají v kompostu.
Rozesmála se. Nikdy by ji nenapadlo, že se slepice mohou opít.
A/N: Inspirováno skutečnou událostí.

Hviezdne dátum 42112.9, pri prieskume anomálie zasiahol loď výboj neznámej energie, replikátory nefungujú.
Kapitán vyšiel na mostík. Bola tam. Gertrúda, ako ju ostatní nazvali. Ďalšia podivnosť s ktorou sa musel stretnúť.
"Číslo jedna, odneste ju."
"Ale kapitán, veď nič strašné neurobila," zastal sa jej Jordi.
"Celú hliadku ani neďobla do konzoly, prisahám, kontroloval som ju celý čas," zahlásil mladý Wesley.
"To je pravda pane, bola veľmi krotká," analyzoval Data.
Worf trocha zavrčal. Gertrúda mu pripomínala jeho targha z detstva.
Riker sa potmehúdsky usmial, zobala mu z ruky.
Kapitán Picard si povzdychol, chytil sliepku a presunul ju preč z kapitánskeho kresla.

Hermiona Grangerová stojí v nebelvírské společenské místnosti. Spolužáci, hudba, hlasy i smích mizí a ona vidí jen ten vášnivě se objímající pár.
Ron Weasley a Levandule Brownová, v objetí tak těsném, že je těžké poznat, kde jeden z nich začíná a druhý končí.
Uteče.
Zaběhne do první nepoužívané učebny, na kterou narazí.
V krku i v očích ji pálí. Smutkem, zradou, bolestí.
Tohle Ronovi stačí? Slepičí mozek a velký kozy?
Zmocní se jí zlost.
Ron s tou slepicí vtrhnou jako na zavolanou do místnosti.
Máš mít, cos chtěl.
Hermiona vyčaruje houf žlutých ptáků.
„Oppugno!“
Na Rona se sesypou rozzuřená kuřata.

*Vyskytuje se scéna, kterou by mohly osoby nesnášející krev špatně strávit. Stejně si to přečtete, ale já vás varoval.*
Vzpomínky se jí zase vrátily.
„Ne.“ Zašeptala vystrašeně. Už to nechtěla vidět znovu.
Tobiáš stál v kuchyni s dvěma kapry v podpaží. Ošklivě se díval na slepici, kterou držela Hanako. Ona jen ležela na posteli. Sotva vnímala.
„Pojďte kluci. Necháme slepice o samotě,“ prohodil k rybám.
„Cos to řekl?“ Ozvala se ostře šikmooká kráska zlostně blýskajíc pohledem.
Pak se výjev změnil.
Stála u zničeného kostela. V brnění vedle ní se někdo svíjel a křičel bolestí. Řev zesílil a průzorem hledí začala stříkat krev. Vařící krev. Pak dopadlo na zem. Prázdné.
Probrala se klečící na podlaze. Po tvářích jí tekly slzy.

Lestrade vpadl do hospody.
„Skotskou, rychle!“
„Špatný den?“
„Četl jste noviny?“
„POKUS O VRAŽDU SLAVNÉHO PĚVCE. Včera ráno, poté, co jako obvykle posnídal tři syrová vejce, padl pan John Wilkinson, první tenor naší opery, náhle v záchvatu nevolnosti a zvracení k zemi. Jeho manželka Ethel spustila nářek a přivolaný lékař ji musel od muže doslova odtrhávat. Je podezření, že byl pan Wilkinson otráven …“
„Poslal jsem telegram Holmesovi a on to vyřešil.“
„Tak sláva, dobře to dopadlo!“
„Napsal mi: „Byla to ta slepice.“ Dal jsem zatknout Wilkinsonovou.“
„No a?“
„Vzápětí mi došel další telegram: „Salmonelóza“.“
Lestrade začal bušit hlavou o pult.