(Ne)chutný oběd

Rozmrzele jsem se rýpala v pomalu chladnoucím obědě, který ne a ne ubývat.
„Nechutná mi to,“ prohlásila jsem a dál se nimrala v té nasládlé oranžové kaši.
„Jez,“ nařídila mi přísně maminka. „Sehnala jsem mrkev, můžeš být ráda, že máme teď v zimě co jíst.“
„Nechci mrkev, chci maso,“ žbrblala jsem.
„Dcero, zapomeň na takové nepřiměřené požadavky,“ napomenul mne otec. „Pochop, že teď za války je s potravinami problém.“
Pod jeho nesmlouvavým pohledem jsem se znovu s nechutí chopila příboru.
„Pojídání mrkve výrazně vylepšuje magické schopnosti,“ mrkl na mě děda.
Otec se zamračil, ale mrkev najednou chutnala o hodně lépe.