Nutkání

Švandovo divadlo. Dveře tramvaje se otevřely. Kropicí vůz rozmetal květiny po přechodech, růžová k pošlapání. Vůně zkontrolovala jízdenky cestujícím a černým pasažérům odpustila. Újezd...rozezněly se sirény a srdce prožilo nálet pohledů na cupitající sukně. Utíkal jsem se schovat do krytu třešní a zavřel jsem za sebou hermeticky víčka. Do podzimu mám čas snít o světě venku. Několik megatun dopadlo těsně vedle mě. Praha a sad s krátery po rtěnkách se otřásl. Musel jsem vylézt na povrch. Památka na první republiku mi zněla v uších. Přitáhl jsem si nebe blíž k bradě a požádal, zda nemá u sebe jednu konverzaci.