Druhá prodaná

(dějství druhé, mezi výstupem 4. a 5.)
(na návsi před hospodou)
Kecal: (vychází z hospody, trochu vrávorá)
Harašta (jde za ním; po chvíli ho osloví): A včil, povez mi, která je ta děvčica, cos tak vychvaloval?
Kecal: Je to Terinka. Ta, co má tu dobře zavedenou cukrárnu ve městě.
Harašta: Térinka?
Kecal: Baže, Térinka, Térinka. (Když se přistihne, že hudebně přechází do Janáčka, dá si facku.)
Harašta: Vždyť ta má tachometr přetočený nejméně třikrát! Nejméně třikrát! Proč Jeníkovi nepovíš pravdu? Pravdu - celú, čistú pravdu?
Kecal (arie):
Pravda, ta je jako žena
pro kšeft se vám ne vždy hodí
když chceš pravdu dobře prodat
musíš ji jak ženu zdobit.
Tohle říct a tohle neříct
lepší ksicht jí namalovat
pod čepci a pod sukněmi
všechny nedostatky schovat.
Zkrátka, všechno musí býti
jak se patří opentleno.
To, co pravdu vždycky zlepší
je však, milý pane, věno,
věno, věno, věno, věno,
věno, věno, věno ...
Harašta: A ta Térinka má vskutku tamto všechno?
Kecal: Dá se říci, že více méně ano. Jen ta almara je nová asi od té doby, co ji tu mám v nabídce.
Harašta: Tož, dyž ju Jeník nebude chtíti, já ju beru.
(plácnou si a rozejdou se každý na jinou stranu)