Když Joachim zahlédl mezi liborožskými korpulentní ženu, strnul. A to se na Výroční soud tolik těšil! Poprvé měl zasednout mezi muži, na stupínku mezi Arminem a svým otcem.
„Hleďme, paní Alice,“ ozval se za ním Trygar Prut.
„Proč s sebou pan Targ vzal matku?“ podivil se Rodrik, jeho dvojče.
„Asi musel,“ utrousil Joachim. „Vám aspoň nebude vychvalovat svoje vnučenky!“ Jako vladyčníci, byli jeho přátelé před paní Alicí spolehlivě chráněni. „Kéž by se ta baba byla narodila jako chlap!“
„Neblázni! To by byla v družině. A nejspíš i pobočník.“
Joachim kývl. „Jo, Ranožír by z ní byl podělaný až za ušima.“
Dnešní drabble se odehrává opět přímo na Starmelu, časově zhruba deset let před začátkem „hlavního příběhu“ a zhruba deset let po drabble z 3.4. Hlavním hrdinou je patnáctiletý Joachim ze Starmelu, Arminův bratranec, který se poprvé po dovršení zletilosti může plnohodnotně účastnit Výročního soudu (ten se na Starmelu koná jednou za rok, tradičně na přelomu ledna a února). Radost mu ovšem kazí to, že coby plnoletý se také již může plnoprávně uzavřít sňatek, což je samozřejmě jasné i cílevědomým matkám a babičkám, v první řadě paní Alici, ovdovělé paní z Liborohu, o níž se proslýchá, že ve skutečnosti je faktickým regentem za svého malého osiřelého vnuka ona a ne její druhorozený syn, a jejíž starost o zajištění jejích osmi „vnučenek“ je všeobecně známá (A to jsou děvčata také zatím nezletilá, takže bude hůř). Trygar a Rodrik Prutové, Joachimovi nejlepší přátelé, se mohou škodolibě smát (i když určitě nebudou), protože vladyčníci, tedy mladší vladyčtí synové sloužící ve starmelské družině, se dle staleté tradice nežení.
A kdo je Ranožír? Ranožír je ten za horami, tedy nepřítel, jeden z nejsilnějších vůdců záhorských klanů, které starmelské a celou horskou oblast prakticky permanentně ohrožují.
A nakonec mi to nedalo a sepsala jsem k tomuhle drabble ještě jeho "dvojče".
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Proč se vladyčníci nežení?
ioannina
Proč se vladyčníci nežení? Nebo se nežení, jen dokud jsou ve službě?
vladyčníci
Arenga
Nežení se z praktických důvodů. Za prvé se jedná o mladší syny z jednotlivých vladyctví (často třetí, čtvrtí, případně mladší synové z vedlejších vladyckých linií) - kde je ideální stav, aby na vladyctví byli tak 2-3 dospělí muži, kteří založí vlastní rodiny, víc není úplně žádoucí, i z hlediska toho, aby je vesnice, které pod jednotlivá vladyctví patří, uživily. To je jeden z důvodů, proč odcházejí mladší synové do přímé služby starmelskému pánovi - v podstatě jsou to "profesionální vojáci," taková elitní skupinka, dalo by se říct, jejíž životní náplní je převážně boj s nepřítelem. Služba na Starmelu je doživotní, vladyčníci se ale na rozdíl od "řadových družiníků" nežení (a ani oni se nežení všichni, na druhou stranu oni často vykonávají na Starmelu i jiné úkoly a práce a jejich manželky často patří k starmelskému služebnictvu - což by u manželky vladyčníka bylo takové hodně zvláštní), protože by zase vznikal trochu demografický problém - navíc to v praxi vypadá tak, že většina vladyčníků se moc vysokého věku nedožívá (konkrétně třeba právě Trygar Prut padne v jednadvaceti letech a to není výjimka). Z družiny ovšem může být vladycký syn samozřejmě propuštěn, což se děje ne zase tak výjimečně, zejména v případech, kdy je nutně potřeba na domovském vladyctví - to je později případ Rodrika Pruta, jehož všichni bratři padnou a on se jako jediný přeživší syn svého otce vrací domů, aby se po otcově smrti stal vladykou. Pokud vladycký rod zůstane bez přirozeného nástupce, vybírá starmelský pán nového vladyku právě z vladyčníků - a to podle dvojího klíče - pokud na vladyctví zůstala svobodná zletilá dcera, tak jí vybere manžela (čímž jsou respektována dědická práva dcer), pokud není, vybírá se vladyčník, který je podle "zákonů krve" nejblíže příbuzný vymřelému rodu - to je případ Aerwina Vranokřika, který vystupuje v tom "dvojčecím drabble" (Aerwin jako starší dostal přednost před mladším bratrem).
Je to alespoň trochu srozumitelné?
Naprosto. Myslela jsem právě,
ioannina
Naprosto. Myslela jsem právě, že by to mohlo udělat potíže v případě smrti dědice titulu, a ty to máš promyšlený, takže OK. Ještě jedna drobnost: můžou si vladyčníci někde, slušně řečeno, ulevit od napětí, nebo z nich máš permanentně nadrženou, a tudíž dost agresivní skupinu?
Vladyčníci se nežení, ale
Arenga
Vladyčníci se nežení, ale žádné sliby "zdrženlivosti" neskládají. Takže záleží jen a jen na nich, jak si to zařídí ;-)
Ono je třeba taky v horách nezanedbatelně vdov, které prakticky nemají šanci se znovu vdát (protože v produktivním věku je žen víc než mužů - právě z důvodu války), a zároveň je intimní život vdov brán jako jejich čistě soukromá věc.
A možný děti?
ioannina
A možný děti?
vdov nebo vladyčníků?
Arenga
vdov nebo vladyčníků?
pokud má vdova najednou dítě, asi to nikdo moc vážně neřeší (je vdova a do jejího soukromého života nemá nidko právo kecat) - pokud je to ale s někým, kdo si ji může vzít, tak si ji většinou vezme
co se týče vladyčníků, vím o dvou, kteří měli nemanželské syny, oba se je snažili podle svých možností zajistit
Obojího - ale že by si vdova
ioannina
Obojího - ale že by si vdova mohla až tak moc dělat, co se jí zachce? Což o to, ale jak se teda v tom světě dědí? Aby se vdovám nemnožily nezajištěný houfy potomků...
prakticky jsem to, přiznám se
Arenga
prakticky jsem to, přiznám se, ještě neřešila - měla jsem jen jeden konkrétní případ a muž se zachoval čestně a dotyčnou vdovu si vzal, a ani to nesouviselo s tím, že předtím dostal na budku od manžela její neteře, který byl hlavou rodiny :-)
ale myslím si, že v praxi se to zase tak moc často nestává, že by se vdovám množily nezajištěné houfy potomků, ne, že by se to nikdy nestalo, ale není to určitě masový jev.
jinak se dědí podle tzv. "otcovského práva" - ale některé usedlosti jsou třeba dědičné v mateřské linii, dcery se jinak vdávají s věnem (a o neprovdané má hlava rodu povinnost se postarat, ostatně jejich věno zůstává doma), mladší synové jsou vítanými posilami starmelské družiny případně družin jednotlivých vladyků
Jo, to je ten normální
ioannina
Jo, to je ten normální kontinentální model, ten funguje. Trochu apgrejdovanej, ale oni mladší synové zas historicky chodili na kněze (a s vysvěcováním se kolikrát čekalo dlouho, předlouho - dokud starší syn neměl potomky).
Dobré, pěkné.
Profesor
Dobré, pěkné.