Pseudopetiška

Uprostřed bratrovražedného boje zamrkal Měsíc.

No vážně, nebyly to Sutechovy mraky! Válečníci se zastavili a dívali se na obří víčko, které několikrát překrylo světlo.

Pak Noční záře zmizela úplně. Padla tma. Nikdo už neviděl nepřítele, generálové křičeli rozkazy na slepé posluhovače. Někteří zahodili zbraně, většina však mlátila bronzovými meči kolem sebe.

Před východem Slunce skoro všichni leželi na zemi v krvi. Kol kolem se ozýval bolestný sokolí křik.

Ráno se objevilo Slunce, ale poprvé mělo kolem sebe ranní červánky.

Horus přišel o oko. V nočních hodinách od té doby panuje zlo. Ale přes den na nás stále se zájmem shlíží.